Na jejím západním, tedy levém břehu, vyrostl záhy i obchodní přístav spravovaný hanzou a jejími členy, německými řádovými rytíři. Pevnost, která měla obchodní přístav chránit, byla založena na strmých říčních březích v 70. letech 13. století, ale do současné podoby začala narůstat za časů, kdy se v ní usadili němečtí rytíři. Současně s pevností Narva se začal budovat na protějším břehu řeky rozsáhlý hrad Ivangorod, který roku 1492 založil moskevský kníže Ivan III. Od té doby také trvá ruské úsilí o ovládnutí západního břehu, protože kdo měl pevnost Narvu, tomu patřila i řeka a přístup k Baltu.
Dnes spočívá na opravené pevnosti a jejím okolí pietní klid. Na válečném poli pod jejími hradbami roste pravidelně kosený trávník a jen občas přejde skupinka turistů po čerstvě vydlážděné příchodové cestě, která jim nabízí klamavý optický vjem, kdy hradby Narvy a ruského hradu Ivangorod splývají v jediný celek, zatímco neviditelná řeka protéká údolím zahloubeným do nížiny rovné jako stůl. Pevnost Narva tady před námi stojí jako památník mnoha bitev, jako kamenná panna, pro niž umíraly desetitisíce mužů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2006

Další informace o Pobaltí naleznet zde: http://www.sopka.cz

Jan Votýpka, jr.