…se vlakem můžete dostat po hlavních elektrifikovaných tratích přes Sokolov, Cheb a Lázně Kynžvart, nebo taky po lokálce, spojující obě významná lázeňská města přes Bečov nad Teplou a Teplou. Zvolíte – li druhou cestu, odměnou vám bude nevšední zážitek z jízdy po jedné z nejmalebnějších tratí západního cípu naší republiky.
Některé vlaky do Mariánských lázní vyjíždějí z hlavního karlovarského nádraží, umístěného na kopci nad městem; část spojů však začíná na dolním nádraží, nacházejícím se blízko rušného centra. Jeho moderní výpravní budova, původně rozestavěná již před rokem 1989 a společná pro vlaky i autobusy, byla roku 2000 dokončena ze společných prostředků EU, Ministerstva dopravy a města. Stala se důstojným nástupištěm cest přímých vlaků nejen do Mariánských Lázní, ale i do Potůčků, Johanngeorgenstadtu a Merklína v Krušných horách, o víkendech pak také do Kraslic, Klingenthalu a Zwickau.
Trať, po které se dnes vydáváte na cestu, je dlouhá 53 kilometrů a byla otevřena už v roce 1898. Po většinu své trasy z Karlových Varů sleduje tok říčky Teplá, pramenící v Hornoslavkovské vrchovině blízko Mariánských Lázní. A protože se říčka, sevřená lesnatým a lučinatým údolím, neustále kroutí, kroutí se i naše lokálka. Hlavně v úseku mezi Bečovem nad Teplou a Teplou mnohokrát překračuje pomocí mostů tok řeky, zmenšující se postupně na potok; občas také mizí v nepříliš dlouhých tunelech.
Ještě před Bečovem, v bývalé stanici Krásný Jez, z ní odbočuje lokálka do Horního Slavkova a Lokte, která je ale už osm let mimo provoz a prostředky nutné pro její nákladnou obnovu se zatím nepodařilo získat; v poslední době však svitla naděje na záchranu této unikátní železnice s dlouhými viadukty a tunely. Zato jiná lokální trať, odbočující za Bečovem do Toužimi, Žlutic, Jesenice a Rakovníka, je stále v provozu a láká k nevšedním cestám za poznáním i dobrodružstvím.
Bečov nad Teplou stojí rozhodně nejen za několikahodinovou zastávku, ale i za delší rekreační pobyt. Starobylé městečko na kopci nad řekou se pyšní původně gotickým hradem, později vícekrát rozšiřovaným a přestavovaným. Jeho výstavbu zahájili počátkem 14. století Boršové z Rýzmburka; již v té době zde stávala osada, založená velmoži českých knížat z rodu Hrabšiců; stejný rod udělil Bečovu roku 1399 městská práva. V letech 1750 – 1753 byl v těsném sousedství hradu postaven barokní zámek, veřejnosti zpřístupněný až roku 1996. Ukrývá vzácný románský relikviář svatého Maura a hodnotnou expozicí gotického umění západních Čech.
Město Bečov, ležící v chráněné krajinné oblasti Slavkovský Les, je obklopeno hlubokými hvozdy, na podzim hojně navštěvovanými houbaři, kteří však – vzhledem k velké rozloze zdejších lesů – o sebe rozhodně nezakopávají. Blízké i vzdálenější okolí Bečova je jedním z nejméně osídlených koutů České republiky a příjemnou oázou pro turisty. Podobný charakter má i okolí směrem k městu Teplá a k Mariánským Lázním. Jak se vlakem blížíte k hornímu toky říčky Teplá, stísněné údolí se zvolna rozšiřuje a krajina dostává zřetelně podhorský charakter.
Dalším významným sídlem na trati je město Teplá s nedalekým rozsáhlým klášterem premonstrátů, o kterém píšeme na jiném místě v našem časopisu. Za Teplou se trať ostře stáčí k západu a pustou krajinou s pastvinami u Ovesných Kladrub (710 m nad mořem – nejvyšší bod) se přibližuje k Mariánským Lázním, kam padá táhlými oblouky nad městem. V „Mariánkách“ můžete z vlaku vystoupit na zastávce poblíž centra, nebo vlakem dojet až na hlavní nádraží, kde zastavují rychlíky Českých drah, spojující Cheb s Plzní a Prahou.