Ve Slavkovském lese je ukryta životadárná síla, která tak trochu připomíná střežené tajemství vybájených hrdinů, jejichž život byl také závislý na energii ukryté tu v nitru hor, jindy v kouzelném prstenu. Chráněný horský komplex Slavkovského lesa ležící uvnitř lázeňského trojúhelníku je také takovým vzácným zdrojem energie, bez něhož by města na jeho obvodu v nejlepším případě jen živořila.

V systému našich chráněných území má Slavkovský les zcela mimořádné postavení, hlavním důvodem ochrany jsou jeho minerální prameny. Kromě vlastního Slavkovského lesa je součástí tohoto chráněného krajinného komplexu i Tepelská vrchovina a přilehlá část Chebské pánve. Na severovýchodě navazuje na toto území už dlouho vyhaslý stratovulkán Doupovských hor. Celá tato kopcovitá až hornatá krajina je prostoupena více než tisícem vývěrů, jimiž se derou na povrch minerální vody i suché výdechy plynů, hlavně štiplavého oxidu uhličitého a páchnoucího sirovodíku . Nikdo nespočítá, kolik pramenů a plynových výdechů zvaných fumaroly tady přesně je, protože voda i plyny si hledají k povrchu stále nové a nové cesty.

Léčivá síla zdejších hor je koncentrovaná nejen do minerálních vod, ale blahodárné účinky mají i místní slatiny, ono černé a ne vždy voňavé bahno, které je nasyceno plyny a minerály vynášenými z hlubin země. Ozdravující je i zdejší čistý horský vzduch a moderní balneologie využívá k léčení i přírodní plyn. Ale přece jen základem lázní jsou minerální vody.

V oblasti Slavkovského lesa vyvěrají prameny čtyř základních typů. Nejčastější jsou prosté kyselky proplyněné oxidem uhličitým a jen s nízkým obsahem minerálních látek. Hlubšího podzemí dosáhly uhličité minerální vody, které už mají obsah minerálů více než 1g/l vody a jso…