Karlovy Vary mají dozajista i jiné lichotivé atributy – Goethe je například nazval „šachovnicí Evropy“ a od svého založení jsou našimi nejstaršími a největšími lázněmi. Ovšem právě lázeňský charakter tohoto města nejlépe vyjadřují jeho kolonády. Byly sice budovány jako součást léčebné kúry doplněné procházkami a pitím minerální vody přímo u pramenů, ale zároveň se staly součástí, ba přímo dějištěm lázeňského společenského života. Navíc architektura Karlových Varů se vždy zhruba po stu letech obměňovala a tyto změny stavebního vkusu se nejrychleji projevovaly právě na krytých promenádních síních. Nejkrásnější karlovarské kolonády byly postaveny v takzvaném zlaté věku Karlových Varů, v období od 70. let 19. století do počátku první světové války. Horlivá stavební činnost, při níž město měnilo svou tvář, souvisela s narůstající mezinárodní a převážně bohatou klientelou. Když zlatý věk končil, navštěvovalo Karlovy Vary v letech 1911–1913 každoročně na 80 tisíc lázeňských hostů a ti všichni se setkávali na kolonádách. Tyto vzdušné chrámy léčivých vod však měly i své vlastní osudy. Pět karlovarských kolonád, to je pět různých příběhů.

Mlýnská kolonáda je největší a v současné době i nejstarší. Navrhl ji známý český architekt Josef Zítek, v Praze tolik obdivovaný za svůj projekt Národního divadla. V Karlových Varech ale tak úspěšný nebyl. Jeho první návrh na dvoupatrovou, velkoryse řešenou stavbu město dokonce odmítlo, údajně pro nedostatek peněz. A tak se začala stavět kolonáda přízemní, pojatá jako neorenesanční sloupová síň uzavřená plochým stropem, který podpírá 124 korintských sloupů. Jejich vnitřní řady rozčleňují prostor do tří průhledů a okrajové sloupořadí přerušují dva vystupující rizality s trojúhelníkovitými štíty. Zdobí je dvanáct alegorií měsíců. Kolonáda měla navodit představu antického chrámu, ale karlovarským občanům se toto řešení nelíbilo. Místní tisk nazýval sloupořadí záhonem chřestu a kuželkárnou. A vůbec, pan architekt zničil celý historický střed města. Navíc stavba se táhla od roku 1871 už skoro deset let. Navzdory všem kritikám však byla později Mlýnská kolonáda ještě prodloužena a ke čtyřem různě teplým pramenům – Mlýnskému, Rusalčinu, Václavovu a Libušinu – přibyl ještě pramen Skalní, nejchladnější, má teplotu 45 °C.

Vřídelní kolonáda vždy platila za vlajkovou loď lázní. Od doby, kdy se ve městě provozovalo lázeňství, stávaly u Vřídla různé lázeňské stavby, jak to dokazují i dobové obrázky. První zdokumentované lázeňské budovy podobné kolonádě zde stávaly od konce 18. století. Další sloupová síň s lázeňskou budovou pocházela z roku 1826, ale v době, kdy se stavěla Mlýnská kolonáda, už také nevyhovovala. Město ji dalo strhnout a projekt na novou kolonádu získala dvojice vídeňských architektů, F. Fellner a H. Helmer. Ti přišli s návrhem překrásné, vzdušné litinové stavby s klenutým stropem. Celá konstrukce byla ulita v Blanských železárnách a krytá promenáda stála na místě za pouhého půl roku. Bílá, lehce působící stavba byla pravým opakem těžce se rodící a těžce působící kolonády Zítkovy. Nadšení nad její vzdušnou, krajkovou konstrukcí učinilo z dvojice architektů, kteří se prezento…