To, co nás především ohromuje svoji velkolepostí, je tzv. vnější kaňon.. Poté co se řeka Colorado prokousala měkkými sedimenty, došlo k následné erozi stěn srážkovými přívaly, tajícím sněhem, rozdílem teplot a větrem, která rozšířila původní průrvu a zanechala rozsáhlý prostor posetý vypreparovanými skalními útvary. Sama řeka se většinou zrakům návštěvníků skrývá ve vnitřním kaňonu, jehož šíře je mnohem menší. V hloubce asi 1200 m narazila řeka na mnohem odolnější polohu krystalických břidlic, které podléhají hloubkové erozi mnohem méně. Samotné Colorado se dnes nachází 1200–1800 m pod úrovní Coloradské náhorní plošiny a dá se říci, že její další zahlubování do podloží je minimální. Díky výstavbě přehrad pod a nad Grand Canyonem se původní rychlost toku 32 km/h podstatně snížila. Zvláště v posledních suchých létech, kdy srážkový deficit v některých oblastech povodí dosáhl celého ročního přídělu, udržují přehrady na horním toku často jen minimální přípustný průtok…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2005

Další informace o Spojených státech naleznet zde: http://www.sopka.cz