Tradiční práce a moderní paláce
Dá se tomu těžko věřit, ale Kuej-lin nebyl založen v těchto místech pro potěšení z krásné přírody, ale ze zcela prozaických důvodů – jako dopravní a obchodní středisko na postupně budovaném systému plavebních kanálů, které už v 10. století př. n. l. spojovaly nejdůležitější jihočínské řeky. Za dynastie Ming, koncem evropského středověku, se stal Kuej-lin hlavním městem provincie, a tento statut si podržel až do roku 1914.
Největší a nejrušnější část Kuej-linu leží na pravém, západním břehu řeky Li a jeho největší ulice Čung-šan jako by z povzdálí sledovala hlavní říční koryto. Trochu užasle si prohlížíme nově vybudovaný střed města, jemuž nelze upřít velkorysý styl. Výškové budovy soustředěné do několika skupin nejsou vůbec podobné krabicím jako ty na Západě. Mají tvary mnohem rafinovanější a vynalézavější, se znaky tradiční čínské architektury. Udivující je také žulové a mramorové obložení většiny budov, honosná mramorová schodiště, překvapí i zábradlí u chodníků, které je z nerez oceli. A všude se stále staví a buduje…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2004

Další informace o Čině naleznet zde: http://www.sopka.cz