Pro někoho je třeba pohádkovým hráškem ztraceným v peřinách Pyrenejí a jiný v jejím názvu objeví skrytý keltský význam „An-dor“, Větrná brána. I když legenda praví, že tuto zemi pokřtil francouzský král Ludvík I. Zbožný podle biblického místa „Endor“. Zatímco tam kdysi svedli vítěznou bitvu Izraelité s nepřáteli Jehovovými, on tehdy v Pyrenejích v 9. století zdárně čelil bojovným Maurům.
„Co v Andoře? Na nákupy?“ ptá se trochu nesoustředěně Stephan. Sleduje totiž ostré zatáčky a v poměrně slušném tempu překračuje povolenou rychlost. „Když jsem sám, jedu ještě rychleji,“ reaguje na naše nejisté pohledy. „Znám cestu skoro nazpaměť.“ Vzápětí se ale nezapomene pochlubit, že tento zbrusu nový Opel Sport je už jeho čtvrté auto, protože první tři skončila na vrakovišti. Auta jsou podle všeho v Andoře levná, takže se vlastně nic nestalo.
Projíždíme pustou, trochu nevlídnou krajinou s holými stráněmi. „Takhle to tam vypadá všude,“ komentuje Stephan výhledy z auta. Později toto tvrzení upevní mé přesvědčení, že slova domorodce je vždy nutno pečlivě ověřit.
Stephan je skutečným dítkem Andorry. Matka Francouzka, otec Španěl a on sám se může pyšnit andorrským občanstvím. Ještě do roku 1982 jej mohli získat pouze lidé, jejichž předkové žili v Andoře alespoň tři generace. Neexistovala možnost „přiženit se“ či „přivdat“. Stephan splnil polovinu současných požadavků – tedy 20 let pobytu v zemi. Druhé polovině, a to zkoušce z katalánštiny a dějin Andorry, se ještě před pár lety mohl vyhnout. Mluví plynně třemi jazyky. Je jako malý demografický model svého národa, který po dlouhá léta formovaly katalánské, francouzské a španělské prvky.
Stephanovi je 26 let, má čtvrté auto, tři byty ve třech zemích, kde se střídavě pohybuje, a v Andoře pracuje v rodinné restauraci. „Tam si vydělá každý, je to zlatý důl,“ nepřestává nás přesvědčovat. Do jisté míry má pravdu. I obyvatelé sousedních zemí, Francii nevyjímaje, si jezdí do Andorry přivydělat a cizinci představují „nezanedbatelné“ 3/4 pracujících. Svým občanstvím se Stephan řadí k 30% menšině Andořanů.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2003

Další informace o Andoře naleznet zde: http://www.sopka.cz