Kost a údolí Plakánku

I když legenda o udatných obráncích hradu zní poutavě, pravdivé na ní je jen tolik, že hrad skutečně vynikal vysokou obranyschopností, a tak přestál všechny bouře a obléhání, jimž byl vystaven. Hrad tvrdý jako kost nechal v polovině 14. století vybudovat Beneš z Vartenberka. Stavitelé pro něj vybrali příhodnou polohu na pískovcové skále, na styku tří údolí při cestě ze Sobotky do Svijan. Potok Klenice k němu navíc přiváděl i potřebnou vodu, která jinak v oblasti propustných pískovců rychle mizí pod zemí. Postup nepřátel k hradu ztěžovaly i okolní rybníky, z nichž se přímo pod hradem zachovaly Bílý a Černý.
Dominantu Kosti tvoří lichoběžníková věž, střežící přístup do hradu. Sloužila také jako obytný prostor a k pozorování okolí. V protilehlém rohu nádvoří stojí další věž, nádvoří navíc chrání mohutné hradební zdi s cimbuřím a z druhé strany obytný obdélníkový palác. Základním stavebním materiálem byly pískovcové kvádry. Stále jsou na nich patrné prohlubně, dokládající středověkou stavební technologii: těžké kamenné bloky se na místo určení dopravovaly ve speciálních kleštích.. Aby se nesesmekly, byly zasazovány do středových důlků vyhloubených v pískovci.
Postupně se Kost stala majetkem několika šlechtických rodů. Po Petru z Vartenberka přišli Zajícové z Hazmburku, Šelmberkové, Biebersteinové, Lobkovicové a Černínové. Dnešní podobu dostal hrad v druhé polovině 16. století, kdy se po stavebních úpravách přeměnil v renesanční obytné sídlo s hospodářským dvorem a pivovarem. Postarali se o to Lobkovicové, kteří v době, kdy hrady pustly a měnily se ve zříceniny, učinili z Kosti správní středisko zdejšího panství…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2003

Hledáte ubytování v Českém ráji? Najdete je na: http://www.travelguide.cz