Názory na to, co je pro Dánsko charakteristické, se mohou samozřejmě v detailech lišit, ale jádro takového výběru bude vždy stejné.
Arkitektur – architektura. Současná dánská architektonická škola je národní ikonou a inspirací v mezinárodním měřítku. Projekt opery v Sydney dánského architekta Jørna Utzona byl v době schválení chápán málem jako pobuřující, zatímco dnes je neodmyslitelnou dominantou města. Snem dánské rodiny je bydlet v hezkém domě, ideálně solitérním. Jeho cena bude vysoká, zvlášť jde-li o novostavbu, a proto musí být pohodlný a útulný. Pro moderní dánské domy je typický účelný minimalismus a maximální využívání dispozic pozemku. Jednoduché linie, minimum výklenků a přepážek, velká okna, dřevěné podlahy, původní barvy materiálů, variabilita prostoru. V obytné části nesmí chybět efektní krb a před domem stožár s dánskou vlajkou. Ne jako důkaz nacionalismu, ale jako odkaz na příslušnost ke komunitě.
Byzone – městská/pěší zóna. Pás ulic od kodaňské radnice po národní divadlo, nazvaný Strøget, vyhlásilo město v roce 1962 zónou bez provozu motorových vozidel. Strøget se často uvádí jako nejstarší pěší zóna na světě a rozhodně je nejdelší pěší zónou v Evropě. Dnes je již v každém větším dánském sídle hlavní nákupní tepna koncipována jako korzo pro pěší s vyloučením veškeré dopravy. Umožnila to rozsáhlá výstavba silničních obchvatů v druhé polovině 20. stol. Zároveň je ale bohužel jisté, že pokud budete chtít do města zajet autem, v okolí městské zóny se nevyhnete placení parkovného.
Cykel – jízdní kolo. Pro typického Dána je dopravním prostředkem č. 1. Rovinatý povrch země je pro to předurčen. Do škol a do zaměstnání se na kole denně vydává 40 % obyvatel. Potřebám cyklistů se v průběhu let přizpůsobilo plánování všech silničních projektů a oprav. Speciální cyklostezky vedou napříč městy i podél meziměstských tahů. Na křižovatkách jsou pruhy pro cyklisty vyznačeny modře. Odbočujete-li se svým autem, má přímo jedoucí cyklista vždy přednost. Podobně jako u nás motoristé, dánští cyklisté mají u nádraží a stanic metra odstavná parkoviště. Prodrat se tam na konci pracovního dne ke svému bicyklu ale může být někdy hodně náročné.
Dansk krone – dánská koruna (mezinárodní zkratka DKK, v obchodech běžně Dkr. nebo kr.). Člení se na 100 jednotek (øre), jejichž úloha jako oběživa rychle klesá. Aktuálně obíhají poslední měděné mince v hodnotě 50 øre. Zamítavý výsledek referenda z roku 2000 o vstupu do eurozóny respektují i následující vlády. Ačkoli to může naznačovat zájem Dánska ponechat si větší fiskální autonomii na úkor EU, skutečnost je prostší. Evropská měnová spolupráce (ERM) se skládá ze tří fází a Dánsko se účastní ERM I i II a výjimku má pouze z třetí etapy, jíž je zavedení eura jako oběživa. Kurs dánské koruny je pevně svázán s kursem eura (možnost fluktuace ± 2,25 %) a Dánská národní banka je povinna kurs koruny upravit do dvou hodin poté, co změna kursu postihla euro. Bankovky vlastní měny samozřejmě posilují národní identitu, ačkoli jejich nové vzory z let 2009–2011 již na líci nepředstavují přední dánské vědce či umělce, ale mosty – podobně jako právě eurobankovky. Zarytí fanoušci Dánska a dánské koruny pak nosí efektní přívěšek: mince v hodnotě 1, 2 a 5 korun totiž mají uprostřed dírku, jíž lze provléct kožený řemínek.
Energieffektivitet – energetická efektivita. Rostoucí ceny paliv přiměly koncem 20. stol. dánské výzkumníky intenzivně prověřovat možnosti využívání alternativních zdrojů a zvláště větrné energie, neboť v pobřežních oblastech vanou větry prakticky stále. První větrné elektrárny zde začaly pracovat v roce 1991. Ačkoli jich na cestách uvidíte mnoho, přidávat k nim stále další nelze. Orná půda je cenná a v okolí generátorů klesá hodnota pozemků kvůli hluku vrtulí při vysokých otáčkách. Projektanti se proto vydávají tam, kde hluk neobtěžuje: do mělkých pobřežních vod. Před 30 lety veškerou elektřinu v Dánsku vyráběly jen tepelné elektrárny, v současnosti pokrývá větrná energie 24 % spotřeby. Do roku 2035 chce Dánsko dosáhnout veškerého zásobování elektrickou a tepelnou energií z obnovitelných zdrojů. Výroba větrných elektráren je jednou z významných položek dánského exportu.
Folketinget – do češtiny převáděný bez vloženého určitého členu jako Folketing je název dánského parlamentu. Od svého založení v roce 1849 byl dvoukomorový, avšak se změnou ústavy roku 1953 byly komory sloučeny. V sále Folketingu se v jeho dnešní podobě schází 179 poslanců: 175 z nich je volených v Dánsku, po dvou na Faerských ostrovech a v Grónsku. Volební období je čtyřleté. Folketing sídlí v paláci Christiansborg v centru Kodaně. Areál lze považovat za koncentraci moci v zemi: v jednotlivých částech Christiansborgu totiž kromě parlamentu našly útočiště úřad předsedy vlády a nejvyšší soud. Královský dvůr má v paláci k dispozici několik audienčních sálů a ve stájích jsou ošetřovány královské kočáry.
Gammel Dansk – doslova „starý dánský“ hořký likér. Poprvé byl představen veřejnosti v roce 1964 a rychle si získal popularitu. Obsahuje 38 %alkoholu a macerát ze směsi 30 druhů bylin. Je vhodným aperitivem i digestivem. Pokud vám jej v Dánsku nabídnou před zahájením obchodního jednání, rozhodně si připijte na zdar, i když bude teprve dopoledne (dánští důstojníci v minulosti tímto likérem zapíjeli snídani). V průběhu let se konzumace veškerého alkoholu v Dánsku mírně snižuje: muži jej ročně vypijí 13 l, ženy 8 l.
Hygge – hledáme-li pro překlad jediné slovo, lze použít výraz „pohoda“, ale není to přesné. Jde o koncept celoživotního směřování životního stylu Dánů: život má být stráven s rodinou a přáteli, důstojně, spokojeně a šťastně. Tyto hodnoty poznávají děti u svých rodičů, nenuceně je přebírají a vnášejí pak do vlastních rodin. Pod tímto heslem lze například dohodnout se šéfem, že nečekaně krásné páteční počasí využiji k předčasnému odjezdu na víkend a neodpracované hodiny napracuji až příští týden. Pod tímto heslem se v podvečer setkávají kolegové nebo sousedé k domácímu posezení u něčeho dobrého, aniž by šlo o oslavu. A za pohodou se vyráží na motorovém člunu, který není výsadou zbohatlíků, ale těch, kteří bydlí u pobřeží a rádi rybaří na otevřeném moři.
Indvandring og integration – přistěhovalectví a integrace cizinců. Dlouhodobě byla skladba obyvatelstva homogenní: ještě před 20 lety kromě Dánů žila v zemi necelá 2 % Němců v dánsko-německém příhraničí a méně než 1 % Švédů, kteří se místo dojíždění za prací do Kodaně a okolí raději přestěhovali. V současnosti však činí podíl cizinců 10,1 %. Kromě občanů zemí EU jde nejčastěji o osoby poznamenané rozličnými etnickými či válečnými krizemi (Turecko, Bosna a Hercegovina, Irák, Írán, Somálsko). Neevropští přistěhovalci se vcelku rychle dokázali integrovat pracovně, avšak z hlediska pospolitosti mají tendenci nevycházet z vlastní komunity a žít v uzavřených enklávách a čtvrtích. Tento trend přetrvává často i u druhé generace, tj. potomků imigrantů narozených již v Dánsku. Imigranti se stali nosným politickým tématem krajní pravice, která poukazuje právě na jejich neochotu přejímat hodnoty a styl života většinové společnosti.
Julefrokost – předvánoční posezení u bohatě prostřené tabule, které pořádají kolegové z jednoho pracoviště. Rezervace stolů v restauraci na brzkou večeři 10 a více lidí v měsíci prosinci vyžaduje taktiku nebo trpělivost. Po formální části s pohoštěním se rozvine volná zábava, končící u míchaných nápojů a zpěvu písní v karaoke baru. Zde pak platí, že uměním je nejen včas přijít, ale i odejít, aby úkol rozvést unavené kolegy do jejich domovů nezůstal na vás.
Klippekort – jízdenka s kupony pro více jízd (typicky pro 10). Pokud nejezdíte denně na časové jízdné, ale nepravidelně, je pořízení klippekort vždy výhodnější, než pokud byste si kupovali jízdenky jednotlivě. Doba platnosti každého kuponu závisí na tom, pro kolik zón platí (obvykle 1–2,5 hod.). Na rozdíl od českých poměrů „umí“ označovače jízdenek v Dánsku jen čtvrthodiny a vždy ukazují až tu následující (pokud si označíte hodinový kupon v 15:16 h, bude na něm vyznačeno 15:30 h, takže s ním ještě v 16:30 h můžete nastoupit do posledního dopravního prostředku). Všichni dopravci daného regionu jsou integrováni, takže klippekort můžete použít u všech.
Lurpak – od počátku 20. stol. jedna z kultovních značek v dánském potravinářství a synonymum dánského másla. Od roku 1991 přešla od státu do správy Dánského mlékárenského spolku, který garantuje kvalitu všech výrobků značkou opatřených. Nejčastěji pod tímto chráněným názvem objevíte v regálech máslo jemně solené, jehož stříbrný obal s modročerveným potiskem není nepodobný univerzálnímu obalu všech másel předlistopadového Československa. Tento typ másla se z Dánska vyváží do více než 80 zemí světa. Téměř všechna másla v dánských obchodech jsou solená, pokud se vám to nehodí, musíte zapátrat po másle na pečení, které sůl neobsahuje.
Metro – již před zahájením provozu kodaňského metra v roce 2002 šlo o velmi sledovaný a poměrně kontroverzní projekt. Řada expertů měla za to, že veřejná povrchová doprava má dostatečnou kapacitu. Projektanti naopak poukazovali na to, že trasa vyvedená do luk na jižním okraji Kodaně pomůže plánům developerů na masívní novou bytovou výstavbu. Stavba se oproti harmonogramu poněkud opozdila, před jejím dokončením bylo přehřátí trhu s nemovitostmi již zřejmé, a tak při slavnostním otevření jste po výstupu na jedné z konečných stanic mohli v okolí pozdravit jen stáda krav na pastvě. Cestující však postupně novou nabídku přijali, z konečné v polích se trať prodloužila až na letiště a metro používá přes 50 milionů cestujících za rok. Provoz zajišťují bezpilotní soupravy v automatickém provozu, u podpovrchových stanic jsou nástupiště vybavena posuvnými dveřmi, které se otevřou teprve po zastavení vlaku. V současnosti je v provozu 21 km tratí na dvou linkách a výstavba pokračuje. Kodaň se dnes na mnoha místech proměnila ve staveniště kvůli rozšíření sítě metra o okružní trasu s termínem dokončení v roce 2018.
Norden – Sever (ve významu Skandinávie). Dánsko bylo vždy promotérem úzké severské spolupráce ve všech oblastech. Kromě Dánska, Finska, Islandu a Švédska jsou do řady projektů rovnocenně zapojeny faerské a grónské instituce. Severská rada a Severská rada ministrů mají své sekretariáty v Kodani. Dánsko, Norsko a Švédsko založily v roce 1946 společný letecký podnik Scandinavian Airlines, největší aerolinie severní Evropy.
Olie – ropa. Po prvních úspěšných sondách v roce 1966 začalo Dánsko roku 1972 průmyslově dobývat ropu a plyn z plošin v Severním moři. Těžba je vydatná, avšak meziročně kolísá, a reaguje tím na aktuální poptávku (v roce 2011 to bylo 12,8 mld. m3 ropy a 6,8 mld. m3 plynu ze 16 těžebních polí). Pokrývá veškerou národní potřebu a přebytek se vyváží. Těžbu kontroluje stát, který též průběžně vyhlašuje tendry na udělení licencí k dalším průzkumům. Ze současné desítky koncesionářů jsou největšími těžaři v dánských vodách firmy Shell, Maersk a Chevron. Stejně jako žádná jiná evropská země, ani Dánsko není členem OPEC.
Pølse – párek. Nedát si v Dánsku párek v rohlíku je jako neochutnat v Čechách pivo. Pojízdné přívěsy dánských párkařů se během dopoledne vyrojí na obvyklých místech, kam si je majitelé přivezou po noční odstávce. Chuť dánského párku není ničím zvláštní a je zaměnitelná s českou uzeninou. Pak však dojde na příslušenství – sušená cibule, marinovaná zelenina, dresink – a jejich chuti už nádech exotiky mají: zvláště dlouho zapamatovatelná je silná hořčice. S párky v rohlíku se setkávají děti už ve školkách, kde jsou na poledním menu aspoň dvakrát týdně. Odtud pramení i obvyklý výběr něčeho na zapití: protože každý ví, že párek s hořčicí není zrovna nejvýživnější, pravý Dán to i v dospělosti dorovná studeným čokoládovým mlékem.
Ritzau – největší dánská tisková agentura pojmenovaná podle svého zřizovatele (E. N. Ritzau) byla založena v roce 1886. Ačkoli není veřejnoprávní, ale soukromou společností, svou rychlostí a seriózností je adekvátní státním agenturám v jiných zemích. Je objektivním a rychlým zprostředkovatelem informací o dění ve státě pro všechna dánská i zahraniční média. K nejčtenějším dánským novinám patří deníky Politiken, Berlingske Tidende a Jyllands-Posten. Stále populárnější jsou ranní tituly se svodkami zpráv doprovázené množstvím reklamy, jež se rozšiřují zdarma v prostředcích hromadné dopravy. Pod hlavičkou Dansk Radio se skrývá dánský veřejnoprávní rozhlas i televize.
Søbad – mořské lázně. Díky dlouhému pobřeží má Dánsko tisíce kilometrů pláží s jemným pískem. Více než tři čtvrtiny pobřeží jsou přístupné veřejnosti a vhodné ke koupání. A ačkoliv teplota mořské vody je pro nás i v létě přinejlepším řezavě svěží, spálení kůže po slunění bez krému není vůbec neobvyklé. Letní koupání, opalování, kiting a surfing jsou oblíbené volnočasové aktivity Dánů.
Tog – vlak. Ostrovní povaha Dánska v minulosti omezovala rozjezd vlaků napříč zemí. Z času na čas bylo nezbytné, aby cestující přestoupili na loď, později pak vlaky najížděly přímo do útrob trajektů, aby v konečném přístavu zase vyjely na další trať. Dokončení dvou velkých mostních projektů – přes Store Bælt z Fynu na Sjælland a přes Øresundskou úžinu ze Sjællandu do jižního Švédska – propojilo dánskou a švédskou železniční síť se zbytkem Evropy. Mezinárodní vlakové spoje dnes vedou z Dánska do Německa a Švédska; přímé vozy z Kodaně končí denně svou jízdu i v Praze. Vizí nedaleké budoucnosti je výstavba Femernského spojení, podmořského železničního a silničního tunelu o délce 17,6 km mezi dánským Rødby a německým Puttgartenem. Práce mají být zahájeny v roce 2015 a dokončeny o šest let později. Po tu dobu půjde o největší staveniště v severní Evropě, kde najde práci 2000–3000 stavařů.
Ulandsbistand – pomoc rozvojovým zemím. Pro dánskou zahraniční politiku je příznačný důraz na toleranci, solidaritu, demokracii a lidská práva. Dánsko patří celosvětově mezi největší poskytovatele rozvojové pomoci (0,91 % HDP v roce 2010). Zahraniční rozvojovou spolupráci, primárně směřovanou do Afriky, realizuje ministerstvo zahraničí pod značkou DANIDA.
Vejr – počasí. Pro mnoho Středoevropanů je Skandinávie synonymem pro nadvládu zimy a sněhu. Dánsko však leží mnohem jižněji než ostatní země Severu a jeho počasí má mnohem mírnější, kontinentální ráz. Moře vyrovnává teploty v průběhu roku, ale přináší také množství srážek: v průměru prší v Dánsku každý druhý den (171 deštivých dnů v roce). Zato souvislá vrstva sněhu vydrží jen několik málo dní. Po tu dobu však malý počet dostupných sypačů udrží hlavní silniční tahy jen s vypětím. Pokud se sněhová pokrývka rychle nerozpustí, média šíří alarmující zprávy o tom, jak venkovští doručovatelé již třetí den nemohou roznášet poštu po svých rajonech a jak slepicím váznou běháky ve sněhových „závějích“.
Ytringsfrihed – svoboda projevu, která je stejně jako ostatní osobní svobody ústavou zaručena a státem respektována. Dánové jsou dobří řečníci a v debatách se neztratí, již jako studenti se učí rétorice a přesvědčivému vystupování. Cesta ke svobodě projevu ale byla dlouhá: zákoník z roku 1683 nařizoval vyříznout jazyk a poté setnout hlavu tomu, kdo hanobí Boha; mírnější fyzický a hmotný trest dostal ten, kdo pomlouval krále a jeho nařízení. J. F. Struensee, reformista na dvoře ovdovělé královny Karoliny Mathildy, sice roku 1770 uspěl s návrhem na odstranění cenzury a zavedení svobody tisku, avšak toto období volnosti trvalo jen pár let a tisk zůstával různou měrou cenzurován až do přijetí ústavy v roce 1849, jejíž ustanovení o svobodě projevu zůstala do dnešní doby prakticky nezměněna. Podstatně radikálnější byl přístup zákonodárců v roce 1969, když Folketing velkou většinou hlasů legalizoval pornografii, a Dánsko tím získalo světové prvenství.
Zionisme – sionismus. První židovští osadníci přišli z Holandska na pozvání krále Kristiána IV. po roce 1622, aby pomáhali rozvíjet nová města v dánském Holštýnsku, podporovat obchod a provozovat bankovní služby. Postupně se židovská diaspora přesunula do Kodaně. Ústava z roku 1849 ji postavila na roveň dánských občanů bez jakýchkoli restrikcí. Během první světové války byla Kodaň sídlem ústředí Světové sionistické organizace. Za druhé světové války poté, co němečtí okupanti přikázali uvěznit a deportovat dánské židy, se v říjnu 1943 podařilo evakuovat na lodích přes Øresund do neutrálního Švédska na 8000 lidí. Zbývajících asi 450 osob bylo deportováno do Terezína a 400 z nich se dožilo konce války. Šlo o unikátní čin, jímž bylo zachráněno 98 % židovské diaspory jednoho státu. Hlavní zásluha na úspěchu akce se připisuje dánskému fyzikovi Nielsi Bohrovi, který osobně intervenoval u švédského krále. V roce 1949 Dánsko navázalo diplomatické styky s Izraelem.
Æ, ø, å: poslední písmena v dánské abecedě (vyslovovaná jako široké „e“, temné „e“ a prosté „o“). Úředním jazykem země je dánština, germánský jazyk s přehlednou tvaroslovnou i gramatickou stavbou, avšak s urputnou výslovností, jejíž nácvik je pro většinu nerodilých mluvčích celoživotním koníčkem. Tam, kde norština pečlivě vyslovuje všechny samohlásky i souhlásky a kde se švédština mazlí s větnou melodií, mluvená dánština trápí studenty vypouštěním celých skupin po sobě jdoucích znaků a ošemetným ráčkováním. (Zlý vtip dokonce označuje dánštinu za krční nemoc.) Mezi Dány, Nory a Švédy však existuje ochota a smysl pro vzájemné jazykové pochopení, a tak s libovolným z jejich jazyků máte vysokou šanci dorozumět se v kterékoli z těchto zemí. Pokud si ale pragmatický dánský šofér po vašem druhém pokusu správně vyslovit cíl své cesty nebude jistý, odpoví vám anglicky. Angličtina je v Dánsku přijímána ve všech oblastech veřejného života. Díky přílivu titulkovaných – zásadně ne dabovaných – filmových a televizních pořadů mají Dánové excelentní znalost angličtiny a rodilí Angličané jejich výslovnost považují za velmi svůdnou.