Taormina, Syracusy, Segesta, Selinunte – to jsou nejen starobyle znějící jména měst a míst, ukrývajících architektonické skvosty z dob dávno minulých, ale také současná Itálie se svým tradičním všedním i svátečním životem. Starověkou minulost se středověkem a současností v sobě jedinečným způsobem spojuje jihosicilské Agrigento s nejbližším okolím. Všechny rody a národy, všichni vládcové a jejich poddaní, kteří se zde v chaotickém běhu staletí a tisíciletí vystřídali, tady zanechali hluboké a dodnes patrné stopy v podobě bohatého kulturního dědictví, vyhledávaného návštěvníky z celého světa.
Řekové se na Sicílii usazovali od roku 735 př. n. l. a postupně zde vzniklo Velké Řecko (Magna Graecia), které zahrnovalo i jih Apeninského poloostrova. Agrigento je novější než některé jiné známé řecké osady na Sicílii a v jižní Itálii, neboť bylo založeno až okolo roku 580 př. n. l. řeckými kolonisty z Gely, ležící odtud jihovýchodním směrem. Jeho původní řecký název zněl Akragas – stejně se jmenovala říčka oddělující svým tokem návrší, kde je město postaveno, od poměrně plochého pobřeží Středozemního moře.
Rozkvět Akragasu byl záhy po založení přerušován střety s výbojnými Féničany z Kartága, osídlujícími Sicílii – podobně jako Řekové – už od 8. století př. n. l. Bitva u Himery (na severu ostrova) v roce 480 př. n. l. znamenala dočasné vítězství syrakuských Řeků nad Kartaginci a následující tři čtvrtiny století jsou zlatým věkem řeckých měst na Sicílii…
Úplné znění článku naleznete na v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2004
Další informace o Itálii naleznet zde: http://www.sopka.cz