Řím je nejenom městem antických památek, ale především chrámů, kostelů, kaplí a oratoří. Klasická díla o této tématice uvádějí počty dosti rozdílné – od tří do čtyř tisíc. Velké množství malých kaplí a modliteben v soukromých domech totiž autoři buď do svých soupisů zařazují, nebo vynechávají. V tomto množství staveb zasvěcených především kultu různých světců jsou pochopitelně zastoupeny i stopy historie naší země…
Zeptáte-li se na cestu ztraceni někde v severoitalském městě, na odpověd budete asi čekat dlouho. Lidé tu totiž obvykle tolik spěchají, že se prostě nehodlají zabývat ničím jiným než svými vlastními otázkami. Zeptáte-li se na cestu někde na jihu Itálie, pravděpodobně se také dostanete do nestandardní situace, nicméně zcela odlišné…
Renesanční Itálie byla rájem umělců, myslitelů i vynálezců. Lidé začali znovu objevovat myšlenky starých Řeků a Římanů. Dívali se na svět kolem sebe novým pohledem nespoutaným tisíciletou nadvládou církevních dogmat. Jedním ze středisek tehdejšího vzdělání bylo také Toskánsko…
Výbuchy sopek patří mezi ty přírodní úkazy, při jejichž spatření si člověk okamžitě uvědomí svou nepatrnost a zranitelnost. Pohled na rozžhavené jícny vulkánů a proudy smrtonosné lávy zná většina z nás jen z televizní obrazovky. I v Evropě však ještě máme dvě činné sopky, jež nutí obyvatele žijící v jejich okolí k neustálému střehu. Obě dvě se nacházejí v jižní Itálii…
Nad Tarquinií se honí mraky, co chvíli zahřmí a udeří blesk. Když mi první kapky rozmáčejí plánek více než dva a půl tisíce let staré nekropole Monterozzi, běžím se schovat. „Etruské počasí,“ poznamenává muž, který právě doběhl pod dřevěný přístřešek a sedl si vedle mě…
Dějiny evropských národů jsou nerozlučně spjaty s benediktinským řádem a jeho misijní a kulturní činností. Stovky benediktinských kolonizačních klášterů proměnily celou západní Evropu. Mniši osídlili pustiny, přinášeli nové způsoby obdělávání půdy, písmo a literární vzdělanost, znalosti architektury i léčivých rostlin..
Do našedlých oblázků z řečiště Ticina, jimiž je vydlážděno náměstí ve Vigevanu, se opírá červencové slunce. Je sobotní poledne, a tak tu vládne ospalé prázdno. Pokud se objeví chodec, drží se v stinném podloubí, cyklisté naopak křižují náměstí přesně uprostřed…
Nejkrásnější pohled na nejkrásnější město Itálie nabízí terasa Piazzele Michelangelo, k níž vede Viale de Colli, nejkrásnější promenáda Apeninského poloostrova. Šest kilometrů dlouhá cesta spirálovitě stoupá na jeden z kopců ležících jižně od Florencie a výhledy z ní gradují až k vrcholnému zážitku na Michelangelově terase…
Kdyby byl Nicholas Théodore de Saussure samolibý a toužil po světské slávě, pojednával by tento článek o Saussuritech. Pana profesora ze Ženevy však ctila skromnost, a proto se teď jedné z nejkrásnějších horských oblastí Alp říká úplně jinak – Dolomity…
tálie, jedna z nejnavštěvovanějších zemí Evropy, přitahuje nejen slunečným podnebím a laskavým mořem, ale především svými kulturními památkami. Mocné impulsy, které vycházely z této poloostrovní země v dobách jejího vrcholného rozmachu, zcela zásadním způsobem ovlivnily vývoj Evropy i celé západní civilizace…
Murano, Burano, Torcello, to je trojlístek ostrovů v severní části Benátské laguny. Trojlístek jmen, trojlístek podobných osudů zahrnujících lesk a slávu, ale také úpadek a zapomnění…
Na samém jihu Itálie v oblasti zvané Puglie se nachází turisty hojně navštěvované letovisko Gargano. Jsou tam krásné pláže při pobřeží Jaderského moře, není to odtamtud daleko do Neapole, a také co by kamenem dohodil leží Albánie…
Vyhlídky z výrazné ptačí perspektivy jsou dnes už běžnou turistickou atrakcí, žádná ale nedosáhne tak vysoko, aby z ní šlo přehlédnout hlavní město jednoho státu a současně i celé území státu jiného…
Antické památky jsou doslova roztroušeny po celé Sicílii. Někde najdete jen malé, stěží postřehnutelné zbytky, na jiných místech se však dobře zachovalé řecké chrámy hrdě tyčí pod stále modrou oblohou a rozlehlé řecké a římské amfiteátry lákají k usednutí na kamenné lavice a ke zhlédnutí nějakého představení v dobových kostýmech…
V dnešní uspěchané době má člověk pocit, že kolem něj čas přímo letí. Shon moderního života ponechává jen málo prostoru pro vnímání krás okolního světa a tvořivou činnost. Přímo v srdci turisty nabité Ligurské riviéry však existuje místo, kde se čas zastavil…
talským Bienvenute a francouzským Bienvenue nás vítá tabule u Pont-Saint-Martin, když z Piemontu přejíždíme do nejmenšího italského regionu Valle d´Aosta. Na vyvýšenině vpravo se vypíná mohutná pevnost Bard, po pár kilometrech nás po levé straně upoutá zámek Issogne, a sotva ho mineme, otáčíme se zase doprava, aby nám neutekl zámek Verrés…
