Aktivní odpočinek, poznání i rozjímání

Už při pohledu na hrady, zámky, kláštery či kostely je patrné, že Štýrsko bylo křižovatkou evropských kultur, které zde zanechaly své dědictví. Protnuly se tu vlivy starověkého Říma se slovanskými, maďarskými a německými. Mezi největší němé svědky bohaté historie patří 850 let starý Riegersburg na čedičové skále vulkanického původu. Pevnost, na kterou vede lanovka (můžete si tam ale i vyšlápnout), nebyla nikdy dobyta a patří mezi největší rakouské hrady. Nachází se na slavné Zámecké stezce spojující 14 štýrských hradů a zámků.
Někdejší součást východofrancké říše a hraniční země Svaté říše římské je druhou největší spolkovou zemí.. Leží na jihovýchodě Rakouska, sousedí s pěti dalšími spolkovými zeměmi a také se Slovinskem, kterému dnes patří Dolní Štýrsko, někdejší součást historického Štýrského vévodství. To bylo jako autonomní korunní země od roku 1278 až do jejího rozpadu součástí habsburské monarchie.
Město, které dalo oblasti jméno, tedy Steyr, ale hledejte v sousední spolkové zemi Horní Rakousko, nedaleko Lince. Už Štýrská marka a po ní Štýrské vévodství totiž původně sahaly až k Dunaji. O oblast Travenska, tj. údolí řek Traun, Steyr a Enns, je však připravil budínský mír z 3. dubna 1254. Region si mezi sebe rozdělili český král Přemysl Otakar II. a uherský Béla IV. Steyr se tak ocitl za hranicemi své historické země. Přemysl Otakar II. ještě předtím svůj nárok na Rakousy a Štýrsko podpořil i sňatkem (1252) s o 30 let starší Markétou z rodu Babenberků, sestrou rakouského a štýrského vévody Fridricha II. Politický svazek garantoval Přemyslovcům územní zisky a výrazně posílil jejich pozici v Evropě. Béla a po něm jeho syn Štěpán vládli Štýrsku do roku 1258. Bitva u Kressenbrunnu o dva roky později vrátila Přemyslovi vládu nad celým územím, ale také jen dočasně. Přemysl neuznal zvolení do té doby téměř neznámého Rudolfa Habsburského římským králem. Rudolf ale začal zasahovat do českých vnitřních záležitostí a povzbuzoval odbojnou šlechtu proti králi. V roce 1276 na základě vídeňského míru musel Přemysl vydat Rudolfu I. Habsburskému své alpské državy i Chebsko. Oba se pak 26. srpna 1278 střetli především právě kvůli babenberskému dědictví (Rakousy a Štýrsko) v bitvě na Moravském poli, v níž český král u vesnice Suché Kruty zahynul. Rakousy a Štýrsko se poté staly tzv. dědičnými habsburskými zeměmi a vzniklo geopolitické uspořádání, které přetrvalo téměř šest a půl století, až do roku 1918…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2016