I když Alpy jsou jednou z nejmladších stavebních jednotek evropského povrchu, mají za sebou dlouhý vývoj, jenž bývá zjednodušeně vysvětlován kolizí africké litosférické desky s deskou evropskou: srážka desek vyvolala vyvrásnění mohutných vrstev mořských uloženin a ty pak čekal výzdvih při následném podsouvání africké desky pod Evropu. Ve skutečnosti toto drama v zemské kůře probíhalo daleko složitěji, Alpy se vyvíjely v několika etapách, jejichž průběh je dnes možné rekonstruovat jen v hlavních obrysech. Od konce druhohor totiž prošly několikerým procesem zarovnávání, který vždy přerušilo oživení tektonických pohybů. Přitom často docházelo k přesunům rozlehlých horninových komplexů, někde i na stokilometrové vzdálenosti, takže výsledkem vrásnění bylo pásemné pohoří s komplikovaným fundamentem, jehož výzkum býval v minulosti pro geology často hotovým hlavolamem. V Alpách ale kupříkladu poprvé potvrdili existenci příkrovů a vysvětlili mechanismus jejich vzniku…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2007
Pavl Šust