Musilda

Kvarnerští zvonkaři

V mnoha evropských zemích ožívají v masopustní době lidové zvyky oslavující konec zimy. Lidé při nich v roztodivných maskách halasí, křepčí a hrají na nejrůznější hudební nástroje. V chorvatském Kvarneru zvoní na zvonce…

Moře, strýčku, proč je slané?

Stejnojmenná pohádka Jana Wericha se vám připomene v městečku Ston, jež je vstupní branou na poloostrov Pelješac. Kouzelný mlýnek, který chamtivý Marek ukradl svému bratrovi a neuměl ho zastavit, určitě mele sůl právě někde tady…

Záhřeb

Můžete ji minout, ale nemůžete ji neslyšet. Podle dělové rány vypálené z okna hranolové věže Lotrščak si Záhřebané už půldruhé století každé poledne seřizují hodinky. Původně o sobě věž ze 13. století dávala vědět až večer, kdy její zvon ohlašoval zavírání městských bran…

Plitvická jezera

Mezi horským hřbetem Mala Kapela a Plješivica leží téměř pohádková země jezer a vodopádů, říček a potoků, strmých skal, horských listnatých lesů a pobřežních luk. Krajina plná vodního bublání, hukotu a ševelení je modrá a zelená. Tyto dvě barvy jsou tu zcela dominantní. Blankyt oblohy reflektuje ještě modřejší barva některých jezer a smaragdová zeleň jiných vodních ploch jako by byla ozvěnou listnatých lesů porůstajících okolní hory. Plitvická jezera jsou jedinečným výtvorem Dinárského krasu…

Dubrovník

Kouzlo kamenné krásy Dubrovníku funguje naprosto spolehlivě a dokáže si podmanit prakticky každého, kdo do města zavítá. „Do kolen“ dostalo kupříkladu i tak břitkého kritika, jakým byl G. B. Shaw, který tu odložil veškerou svou ironii i sarkasmus a nechal se strhnout k nadsázce: „Jestliže chcete vidět ráj na Zemi, přijeďte do Dubrovníku.“ Od té doby je klasikova věta do omrzení citována, ovšem už méně často bývá řečeno, že na přelomu středověku a novověku Dubrovník svým způsobem skutečně rájem byl, a právě proto dnes vypadá tak, jak vypadá…

Dobro došli

Vítejte v Chorvatsku, v zemi nádherné a na mnoha místech ještě nedotčené přírody, v zemi s úžasně čistým mořem, v zemi krásných historických a kulturních památek. A také v zemi srdečných, bezprostředních a pohostinných lidí…

Sedmdesátiny ruzyňského letiště (2)

Od roku 1937 se Praha pyšnila jedním z nejhezčích a nejpraktičtějších letišť v Evropě. Moderní funkcionalistický terminál architekta Adolfa Benše doplněný hangáry, provozními budovami a obytnými domy pro personál letiště a piloty tvořil na Ruzyni ojedinělý soubor, jenž se stal vzorem pro mnohá letiště v zahraničí. Pražské letiště mělo své pevné místo v evropské letecké síti a zájem cestujících o rychlou a pohodlnou dopravu vzduchem se zvyšoval.

Vinaři na Hvaru

Na konci vesničky Pitve nás před černou dírou ve skále zastavil semafor. Z tunelu vyjel malý dvoukolový traktůrek s vozíkem naloženým koši vinných hroznů. Nebyl první, který jsme zahlédli. Končilo září a na Hvaru se sklízela úroda…

Ostrov dvou tváří

Pokud patříte k lidem, kteří hodně dají na první dojem, na Rab raději nejezděte. Ostrov se tváří, jako by o návštěvníky vůbec nestál. Z pevniny je nedobytnou baštou, pevností s hradbami vzpínajícími se přímo z moře do čtyřsetmetrové výšky. Když pak v Mišnjaku na nejjižnějším cípu ostrova sjedete z paluby trajektu, obklopí vás bezútěšně nehostinná měsíční krajina skal a obrovských balvanů…

Krka

U Šibeniku se vlévá do moře řeka Krka. Od svého pramene na úpatí Dinárského pohoří protéká pustou krasovou krajinou, ve vápencích si probíjí cestu četnými soutěskami, rozlévá se do širokých jezer a tříští se na mnoha peřejích, kaskádách a vodopádech…

Perla Jadranu

Jedenáctitisícový Trogir se vyjímá na jadranském pobřeží jako malá perla. Jeho historické centrum vystavěné na malém ostrůvku mezi pevninou a větším ostrovem Čiovo je od roku 1997 zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO…

Brač – ostrov se Zlatým mysem

Brač má mezi chorvatskými ostrovy přední postavení. S rozlohou 394 km2 je mezi nimi třetí největší, přičemž za Krkem i Cresem zaostává opravdu jen nepatrně, a s výraznou převahou dominuje při srovnání nadmořských výšek. Jeho nejvyšší vrchol Vidova gora (778 m) převyšuje vrcholy všech ostatních ostrovů nejméně o sto metrů. Ještě důležitější pro popularitu Brače je ovšem existence jedné z prvořadých ikon chorvatského turistického průmyslu – Zlatého mysu…

Království samorostů

Vypadá to jako Krakonošova zahrádka. Nebo tady bydlí nějaký kouzelník? Omyl. Hájenka rodiny Tůmových. Stojí po levé straně, když se vydáte ze Slavonic směrem na Stálkov – nemůžete ji přehlédnout. Díky koníčku, který dnes už přerostl ve vášeň, se hájenka se zahradou přeměnily na území, kde bydlí samé podivuhodné přírodní výtvory…

Gobelínářská dílna

Výroba tkaných nástěnných obrazů má velmi starou tradici. První tapiserie jsou známé už z antického Řecka, proslulé manufaktury pak vznikaly ve středověku hlavně ve Francii a Belgii. Většina z nich už dávno zanikla, ale u nás, v zemi bez gobelínářské tradice, existuje v Jindřichově Hradci dílna, kterou odborníci považují za skutečnou světovou špičku…

Vitorazskou stezkou na Homolku

Rozlehlé lesy protékané Koštěnickým potokem a v současnosti také protkané sítí vojenských cest patřily vždycky k nejopuštěnějším v kraji. Tomuto území na rozhraní Třeboňské pánve a Vysočiny vládne žulový hřbet protažený k jihu a zvlněný několika vystupujícími skalkami s výškami 607 až 615 metrů. Jedna z nich se nazývá Homolka a dala jméno celému hřbetu, který je nejzápadnějším výběžkem Novobystřické vysočiny…

Krýzovy jesličky

Jindřichohradecké muzeum je na rozdíl od mnoha jiných městských a regionálních muzeí jedním z nejnavštěvovanějších objektů ve městě. Magnetem jsou dnes už světoznámé Krýzovy jesličky, které byly roku 1998 zapsány do Guinessovy knihy rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě. Ale už předtím, než dostaly tento certifikát, si je chodily prohlédnout tisíce dětí i dospělých…

Červená Lhota

Je to malý pohádkový zámeček zhlížející se ve vodním zrcadle. Nemá žádnou pohnutou historii, ale navzdory jeho zdánlivé bezvýznamnosti ho chtělo v minulosti koupit mnoho zájemců a v současnosti patří k nejnavštěvovanějším kulturním památkám jižních Čech. Jeho přitažlivost tkví především v malebnosti celého zámeckého areálu, který je soustředěný kolem modré vodní hladiny zrcadlící zeleň zahrady a červený kontrapunkt zámku…

Renesanční skvost – Slavonice

Procházet se po Slavonicích znamená neustále žasnout. Městečkona pomezí tří historických zemí – Čech, Moravy a Rakouska – totiž svého návštěvníka pohltí a jen tak zase nepustí. Fasády plné obrazů uhranou kolemjdoucího do té míry, že jde, prohlíží jeden po druhém a nevnímá okolí…

V zeleném srdci Evropy

Přírodní park Česká Kanada, patřící k nejatraktivnější části Jindřichohradecka, se rozkládá na ploše necelých 300 km2, v prostoru zhruba vymezeném Novou Bystřicí, Kunžakem, Horní Pěnou, Českým Rudolcem, Slavonicemi a na jihu česko-rakouskou hranicí. Středně zvlněný terén,osamělé žulové balvany, hluboké, převážně smrkové lesy, četné rybníky a drsnější klima dávají tomuto koutu Čech jedinečné kouzlo a osobitou atmosféru…