Kromě Nového Zélandu a Yellowstonu v USA nenajdete už nikde jinde na světě takové nahromadění geotermálních aktivit jako na Islandu. Díky svým aktivním sopkám, gejzírům a teplým pramenům je Island známý po celém světě. Stejně jako samotný výskyt těchto úkazů stojí za povšimnutí, jak šikovně Islanďané dokázali geotermální energii využít…
Malí, ale houževnatí a silní islandští koně jsou považováni za nejčistokrevnější plemeno na světě. Alting totiž hned v roce 930 zakázal dovoz dalších koní z pevniny, který ostatně platí dodnes, a tak se plemeno po celá staletí vyvíjelo jen z koní dovezených před tímto datem…
Ta zpráva proběhla médii po celém světě. Greenpeace uvedla do stavu pohotovosti. Po čtrnáctileté přestávce se v srpnu 2003 vypravili islandští lovci velryb znovu na moře. Islanďané tvrdí, že velryby chtějí lovit z vědeckých důvodů, aby mohli lépe ochránit své zásoby ryb. Lov velkých kytovců je prý jediným způsobem, jak o nich získat vědecké informace…
Geotermální energii vděčí Island za další svůj specifický fenomén – vzhledem k počtu obyvatel je zde neuvěřitelné množství veřejných, většinou nekrytých plaveckých bazénů. Říká se, že jestli chce člověk potkat normálního Ira, musí zajít do pravého irského pubu. Pokud se chce setkat s Francouzem, tak by měl zamířit do kavárny. A pokud byste rádi pohovořili s Islanďanem, běžte do bazénu…
Islanďané dlouho věřili v přírodní síly, vlivy hvězd a jiné nadpřirozené jevy. Tato víra se odvíjela ze zvláštnosti, někdo by mohl říci až obludnosti zdejší krajiny, z tajemné atmosféry dlouhé a tmavé zimy a drsného klimatu. Přispěly i přírodní úkazy, které si lidé dříve neuměli vysvětlit, a proto jim přisuzovali záhadnou sílu. Islanďané často věří na předtuchy, převtělování a telepatii…
Někomu bude název tohoto článku možná připadat jako holý nesmysl. Orchideje na Islandu? Kde by tam, probůh, přebývaly? Na ledu, sopečném popelu, černé lávě? Tyto symboly pestrobarevné tropické flóry přece rostou a kvetou co nejblíže slunci, vysoko v korunách stromů. Jediné místo, kde by se tropickým orchidejím na Islandu mohlo dařit, jsou nesčetné skleníky, vytápěné geotermálními prameny…
Po loňských květnových volbách se pradvěpodobnost vstupu Islandu do Evropské unie snížila. Spíše proevropského premiéra Halldóra Ásgrímssona ze Strany pokroku, který odešel do důchodu, totiž vystřídal Geir Haarde, dosavadní ministr zahraničí a předseda Strany nezávislosti, jenž představuje protiunijní linii…
Ještě v roce 1900 existovaly na místě dnešního hlavního města pouze tři vesnice, které dohromady neměly více než tisíc obyvatel. Jednou z nich byl i Reykjavík, který dal později jméno obcím spojeným v jednu aglomeraci. Od konce druhé světové války se počet obyvatel zvětšil několikanásobně. Dnes v hlavním městě a na jeho rozrůstajících se předměstích, tedy v takzvaném Velkém Reykjavíku, žije přes 60 procent všech Islanďanů…
Zalednění je nepřehlédnutelným přírodním fenoménem Islandu, o čemž svědčí i sám název ostrova. V roce 865 jej vyslovil norský Viking Flóki Vilgerdarson, když proplouval kolem severozápadní hornaté části ostrova, plné fjordů a horských ledovců. V současnosti pokrývají ledovce více než desetinu povrchu Islandu. Jejich rozloha není neměnná, ale kolísá v závislosti na změnách klimatu. Navzdory tomuto jevu mají ledovce velký význam pro celý ostrov, neboť jsou primárním zdrojem vody většiny velkých islandských toků…
Island je druhým největším evropským ostrovem. Omýván bouřlivými vodami severního Atlantiku leží kousek pod severním polárním kruhem. Na první pohled nehostinný kus země. Na jedné straně pohádkové duhy nad vodopády, divoké řeky a horské ledovce, na straně druhé rozsáhlé sopečné pustiny, lávové příkrovy, soustavy sopek a především všudypřítomný vítr, který nedává krajině vydechnout. Ocitáme se ve zcela jiném prostředí, ve světě lávy, ledu, sněhu a lišejníků…
Island má mezi skandinávskými zeměmi nejmladší vlajku. V době, kdy byl ostrov součástí Dánska, se používala pouze vlajka dánská. Islandská vlajka s červeným, bíle lemovaným skandinávským křížem v modrém poli se směla od roku 1915 vyvěšovat pouze na pevnině, po podepsání dohody o personální unii s Dánskem roku 1918 se mohla užívat i na moři…
Islandská republika (Lýdveldid Ísland) Rozloha: 102 829 km2
Počet obyvatel: 299 388 (červenec 2006)
Hustota zalidnění: 2,6 obyv./km2
Státní zřízení: republika
Zákonodárná moc: jednokomorový parlament (Althing)…
Počet druhů obratlovců na Islandu je poměrně chudý. Relativně jednotvárná vegetace neposkytuje zvířatům dostatek potravy. Jedinými původními suchozemskými savci na ostrově jsou lišky polární. Lidé sem zavlekli myši domácí, myšice křovinné a později i potkany, dovezeni byli ještě sobi a norkové američtí. Zato lze na Islandu zastihnout ke stovce ptačích druhů. Zdaleka nejzajímavější je svět těch mořských…
Při pohledu na mapu bychom ho skoro přehlédli – členitý polostrov na severozápadě Islandu ční do moře jako jakési klepeto. Na padesát hlubokých fjordů dalo této nejodlehlejší a nejdrsnější oblasti ostrova jméno – Západní fjordy. Rozlohou nevelký poloostrov se na celkové délce islandského pobřeží podílí z více než poloviny…
Sítě praskající pod horami úlovků a dobré ceny na světovém trhu přinesly Islandu v letech 1995 až 1999 takový růst životní úrovně, o němž si jiné evropské země mohly nechat jen zdát. Příjmy ostrovanů vzrostly za tu dobu o 20 %, hrubý domácí produkt rostl ročně o 5 % a spotřeba stoupla jen v roce 1998 o 10 %. To jsou čísla jak z říše snů…
Je poledne, čas rybí aukce. Před malou místností se, jak je na Islandu zvykem, všichni příchozí zouvají do ponožek a z termosky si plní nezbytný plastový kalíšek kávou. Každý dostane několikastránkový výtisk dnešní nabídky ryb, ve kterém nechybí žádný důležitý údaj – druh a množství ryb, způsob uskladnění, místo, datum a způsob ulovení, jméno majitele lodi…
Island patří mezi nejmladší oblasti zemského povrchu. Procesy, které se podílely na jeho vzniku, pokračují i v současnosti, a tak se vzhled ostrova neustále mění. Povrch Islandu je přetvářen pohybem litosférických desek, vulkanickou činností, působením ledovců a moře. Výjimečné postavení mezi těmito činiteli zaujímá především prakticky nepřetržitá sopečná činnost, která je často příčinou přírodních katastrof. Život na Islandu je tak neustále vystaven silným přírodním živlům, a nejinak tomu bude i v příštích tisíciletích…
Prakticky celé území Islandu je svým způsobem přírodním unikátem. Několik lokalit je však natolik výjimečných, že si vysloužilo zvláštní ochranu coby národní parky. Čtyři islandské národní parky zároveň patří k turisticky vyhledávaným cílům…
Island, jakoby odstrčený uprostřed oceánu, není zemí uzavřenou do sebe, ale řadu věcí si prostě dělá po svém. Minulost Islanďanů je historií bídy, která se v druhé polovině minulého století obrátila, možná až příliš rychle, k bohatství. Islanďané však nikdy neztratili úctu a respekt k přírodě, přestože nebo právě proto, že je dokázala a dokáže krutě potrápit…
Turistická literatura řadí čtyřdenní trek v pohoří Landmannalaugar mezi nejhezčí treky světa vedle takových, jako je Milford Track na Novém Zélandu nebo Inca Trail v Peru. Všechna „nej“ jsou samozřejmě věcí individuálního vkusu, ale „Laugavegur“ je určitě jednou z nejkrásnějších a nejfrekventovanějších turistických cest islandskou divočinou. Prochází všemi typy islandské krajiny, horami v barvách duhy, kolem ledovců, horkých pramenů, velkých řek a jezer…
