5 2007 Chorvatsko

Delta Neretvy

Cesta do jižní Dalmácie po Jadranské magistrále je dlouhá a smysly při ní snadno malinko otupí. V posledním úseku cesty, kousek za Gradacem, ale stojí za to opět zbystřit. Silnice opustí pobřeží, a než se k němu u hranic s Bosnou a Hercegovinou vrátí, vede neobyčejně zvláštní krajinou…

Ostrov prominentů a celebrit

„Přál jsem si nechat jednoho dne svým dětem peníze. Ne aby je bezstarostně a bez rozmyslu utratily, ale aby jim posloužily k něčemu užitečnému. Proto jsem koupil Brijuni. Považoval jsem je za příležitost dělat něco, co stojí za to…“

(Paul Kupelwieser ve svých Pamětech)

Strážce majáku

Chorvatské majáky pocházejí z dob Rakouska-Uherska. Většina byla postavena v letech 1818 až 1880 na ostrovech a pevninských výběžcích. Technický pokrok zjednodušil jejich obsluhu, a na majácích se tak uvolnily byty jejich strážců. Některé se dnes nabízejí turistům k rekreačním pobytům…

Kvarnerští zvonkaři

V mnoha evropských zemích ožívají v masopustní době lidové zvyky oslavující konec zimy. Lidé při nich v roztodivných maskách halasí, křepčí a hrají na nejrůznější hudební nástroje. V chorvatském Kvarneru zvoní na zvonce…

Hostina s výhledem na moře

Je teplý srpnový večer. Vítr si jen zlehka pohrává s palmovými listy. Promenádou dalmatského letoviska Igrane korzují opálení turisté. Někteří míří do své oblíbené cukrárny na lahodnou zmrzlinu, jiní vyhlížejí, kde by povečeřeli. Možností je mnoho, pobřeží je hospůdkami doslova poseté. Jen málokdo odolá těm s výhledem na moře, kam právě vyplouvají rybářské čluny vybavené plynovými světly, jimiž lákají svůj budoucí úlovek…

Moře, strýčku, proč je slané?

Stejnojmenná pohádka Jana Wericha se vám připomene v městečku Ston, jež je vstupní branou na poloostrov Pelješac. Kouzelný mlýnek, který chamtivý Marek ukradl svému bratrovi a neuměl ho zastavit, určitě mele sůl právě někde tady…

Záhřeb

Můžete ji minout, ale nemůžete ji neslyšet. Podle dělové rány vypálené z okna hranolové věže Lotrščak si Záhřebané už půldruhé století každé poledne seřizují hodinky. Původně o sobě věž ze 13. století dávala vědět až večer, kdy její zvon ohlašoval zavírání městských bran…

Plitvická jezera

Mezi horským hřbetem Mala Kapela a Plješivica leží téměř pohádková země jezer a vodopádů, říček a potoků, strmých skal, horských listnatých lesů a pobřežních luk. Krajina plná vodního bublání, hukotu a ševelení je modrá a zelená. Tyto dvě barvy jsou tu zcela dominantní. Blankyt oblohy reflektuje ještě modřejší barva některých jezer a smaragdová zeleň jiných vodních ploch jako by byla ozvěnou listnatých lesů porůstajících okolní hory. Plitvická jezera jsou jedinečným výtvorem Dinárského krasu…

Dubrovník

Kouzlo kamenné krásy Dubrovníku funguje naprosto spolehlivě a dokáže si podmanit prakticky každého, kdo do města zavítá. „Do kolen“ dostalo kupříkladu i tak břitkého kritika, jakým byl G. B. Shaw, který tu odložil veškerou svou ironii i sarkasmus a nechal se strhnout k nadsázce: „Jestliže chcete vidět ráj na Zemi, přijeďte do Dubrovníku.“ Od té doby je klasikova věta do omrzení citována, ovšem už méně často bývá řečeno, že na přelomu středověku a novověku Dubrovník svým způsobem skutečně rájem byl, a právě proto dnes vypadá tak, jak vypadá…

Dobro došli

Vítejte v Chorvatsku, v zemi nádherné a na mnoha místech ještě nedotčené přírody, v zemi s úžasně čistým mořem, v zemi krásných historických a kulturních památek. A také v zemi srdečných, bezprostředních a pohostinných lidí…

Sedmdesátiny ruzyňského letiště (2)

Od roku 1937 se Praha pyšnila jedním z nejhezčích a nejpraktičtějších letišť v Evropě. Moderní funkcionalistický terminál architekta Adolfa Benše doplněný hangáry, provozními budovami a obytnými domy pro personál letiště a piloty tvořil na Ruzyni ojedinělý soubor, jenž se stal vzorem pro mnohá letiště v zahraničí. Pražské letiště mělo své pevné místo v evropské letecké síti a zájem cestujících o rychlou a pohodlnou dopravu vzduchem se zvyšoval.

Vinaři na Hvaru

Na konci vesničky Pitve nás před černou dírou ve skále zastavil semafor. Z tunelu vyjel malý dvoukolový traktůrek s vozíkem naloženým koši vinných hroznů. Nebyl první, který jsme zahlédli. Končilo září a na Hvaru se sklízela úroda…

Ostrov dvou tváří

Pokud patříte k lidem, kteří hodně dají na první dojem, na Rab raději nejezděte. Ostrov se tváří, jako by o návštěvníky vůbec nestál. Z pevniny je nedobytnou baštou, pevností s hradbami vzpínajícími se přímo z moře do čtyřsetmetrové výšky. Když pak v Mišnjaku na nejjižnějším cípu ostrova sjedete z paluby trajektu, obklopí vás bezútěšně nehostinná měsíční krajina skal a obrovských balvanů…

Perla Jadranu

Jedenáctitisícový Trogir se vyjímá na jadranském pobřeží jako malá perla. Jeho historické centrum vystavěné na malém ostrůvku mezi pevninou a větším ostrovem Čiovo je od roku 1997 zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO…

Krka

U Šibeniku se vlévá do moře řeka Krka. Od svého pramene na úpatí Dinárského pohoří protéká pustou krasovou krajinou, ve vápencích si probíjí cestu četnými soutěskami, rozlévá se do širokých jezer a tříští se na mnoha peřejích, kaskádách a vodopádech…

Brač – ostrov se Zlatým mysem

Brač má mezi chorvatskými ostrovy přední postavení. S rozlohou 394 km2 je mezi nimi třetí největší, přičemž za Krkem i Cresem zaostává opravdu jen nepatrně, a s výraznou převahou dominuje při srovnání nadmořských výšek. Jeho nejvyšší vrchol Vidova gora (778 m) převyšuje vrcholy všech ostatních ostrovů nejméně o sto metrů. Ještě důležitější pro popularitu Brače je ovšem existence jedné z prvořadých ikon chorvatského turistického průmyslu – Zlatého mysu…