Je tu všechno. Nádherné stavby, úžasné výkladní skříně, jež zejména ženám zrychlí tep do nebezpečné frekvence, útulné hospody, kde pivo teče proudem, významná muzea, vyhlášené noční kluby a dokonce i hrad. Přitom je to město docela malé, skoro by se chtělo říci útulné. Jmenuje se Antverpy.
Mimochodem, jméno… Mně se nejvíc líbí Zahozená ruka, varianta, která vznikla z vlámského hand werpen a podporuje ji dokonce sousoší na kašně před antverpskou radnicí. Podle pověsti žil kdysi u řeky Šeldy obr Druon Antigoon, který za přechod přes řeku vybíral mýtné. Tomu, kdo zaplatit odmítl, uříznul obr jednu ruku a zahodil ji do řeky. Nakonec to byl římský voják Silvius Brabo, kdo na obra vyzrál a potrestal ho stejně, jako obr trestal neplatiče – uříznutím a zahozením ruky. Jméno Antverpy se však vysvětluje i méně krvavými způsoby – buď z vlámského an ´t werf („na hrázi“), nebo latinského ante verpia („před nánosy“ – myšleny usazeniny nanesené řekou). Navzdory jisté bizarní malebnosti vysvětlení prvního nejpravděpodobnější je varianta poslední. Buď jak buď, přítomnost římského vojáka i latinských slov potvrzuje to, co exaktně prokázaly vykopávky – břeh Šeldy v oblasti dnešních Antverp byl osídlen již v dobách římských, ve druhém či třetím století.
Z mystického šera křesťanských misionářů a vikinských nájezdníků vylouply se Antverpy někdy kolem roku 970 jako hraniční město svaté říše římské. Tehdejší hrabství Flandry začínalo na druhém, levém břehu Šeldy. Tak tomu bylo až do roku 1356, kdy Flandry město konečně ovládly. V té době už ale nešlo o žádné „běžné“ pohraniční městečko, nýbrž o jedno z nejvýznamnějších obchodních a finančních center západní Evropy. První polovina 14. stol. byla totiž pro Antverpy obdobím nebývalého rozkvětu. Hlavním zdrojem jejich blahobytu byl obchod s vlnou a fungování přístavu. Po připojení k Flandrům Antverpy na nějakou dobu ztratily mnohá svá privilegia, často ve prospěch Brugg.
V 16. stol. však nastalo druhé období rozkvětu města, na němž měla výrazný podíl i židovská komunita, která se začala v té době vytvářet díky přílivu Židů z Pyrenejského poloostrova. Právem se hovoří o „zlatém věku“ Antverp, jež se staly skutečnou metropolí a možná vůbec nejbohatším evropským městem, které mělo na svou dobu mimořádný počet 100 000 obyvatel. Kromě přístavu se objevily další, nové zdroje bohatství. Portugalci, jedna ze dvou hlavních námořních velmocí první poloviny 16. stol., si v Antverpách zřídili obchodní zastoupení, přes které se distribuovalo do celé Evropy veškeré zboží dovezené ze zámoří. V prvé řadě šlo tehdy o pepř. Další zajímavou komoditou bylo stříbro, které pro změnu dováželi…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Flandry