Třetinu z celkové čtyřicetimilionové populace Jün-nanu tvoří 25 národnostních menšin odlišných od většinové čínské národnosti Chan. V pohraničí je podíl etnických menšin až 90%, zatímco v celé zemi jsou zastoupeny pouhými 7 %. Všechny tyto národy žijí v horách na obou stranách hranic a jejich příslušníci nerušeně cestují sem a tam bez ohledu na hranice států. O obchodují, stěhují se, dorozumívají se společnými jazyky, odívají do stejných oděvů, vyznávají totožná náboženství a praktikují stejné nebo příbuzné zvyky.
Jün-nan byl dobyt armádou čínského císaře Čchin Š´ Chuang-ti již dvě století před naším letopočtem. Obchodní ruch na Jižní hedvábné stezce zde začal o sto let později vzkvétat a pokračoval až do 20. století. Koňské karavany putovaly z centra čínské říše na středním toku Žluté řeky na jih do Jün-nanu, kde se cesty dělily. Nejvýznamnější z nich směřovala kolem dnešního hraničního města Žuej-li do Barmy a dále až do Indie. Vyváželo se hedvábí, porcelán, rýže, čaj, tabák a opium, dovážel se pepř, sůl, koření, stříbro a betel. Kromě čilého ruchu na obchodní cestě zůstalo pohraničí a jeho obyvatelstvo ponecháno vlastnímu osudu.
Když byla roku 1949 založena Čínská lidová republika, mnohé se změnilo. Státní hranice s okolními zeměmi byly z důvodu špatných vztahů na 50 let uzavřeny a do oblasti začali přicházet Chanové z východu. Na nové čajovníkové i gumovníkové plantáže a do gumáren přišly za prací statisíce Chanů. Vezměme si za příklad Si-šuang-pan-nu, jednu z hraničních prefektur. V 50. letech místní populace sestávala z pouhých 2 % lidí chanské národnosti, o třicet let později už tvořili celou třetinu obyvatelstva…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2004

Další informace o Čině naleznet zde: http://www.sopka.cz