Tradice benátského skla trvá více než tisíciletí a zjevně navazuje na odkaz starořímského sklářství. Dovednosti antických mistrů přežívaly jednak v Benátské laguně, jednak ve vzdálené Konstantinopoli, hlavním městě Byzance, která byla přímou dědičkou římské říše. K opětnému spojení obou sklářských tradic došlo počátkem 13. století po dobytí Konstantinopole IV. křížovou výpravou, v níž bylo i dost Benátčanů. Ti dovedli ocenit krásu a dokonalost zdejších skleněných výrobků, částečně ovlivněných Orientem, a nabídli místním sklářům práci v Benátkách. A tak společným úsilím benátských a byzantských mistrů vzniklo privilegované sklářské řemeslo, jehož výrobky oslňovaly celou Evropu. Skláři také dostali od Benátské republiky řadu výsad s jedinou podmínkou – že své znalosti udrží v naprosté tajnosti. Od poloviny 13. století bylo benátské foukané sklo domácí pýchou, vysokým uměním, přepychem a dobrým obchodním artiklem…