Bohinjske jezero
Bohinjské údolí s největším přírodním jezerem ve Slovinsku uchvacuje překrásnými sceneriemi i koloritem stále ještě do jisté míry tradičního způsobu života. Bohinj je oblastí s prastarým osídlením a mimořádným kulturním a přírodním významem pro slovinský národ. Láká také stále více turistů, kteří sem míří za krásnou přírodou a vysokohorskou turistikou.
Asi 20 km dlouhé Bohinjské údolí, kterým protéká řeka Sáva Bohinjka, představuje jakousi bránu k Triglavskému národnímu parku s nejvyšší slovinskou horou Triglavem (2864 m n. m.). Před hradbou vysokých skalních stěn a strmých srázů Julských Alp uzavírajících údolí se se třpytí hladina Bohinjského jezera, s plochou 3,18 km2 největšího ve Slovinsku. Jeho pánev vyhloubil ledovec, který během posledního glaciálu pokrýval při svém největším rozsahu nejen oblast Bohinje, ale i Bledu. Obě jezera jsou jeho pozůstatkem. Ledovcový původ vysvětluje i mimořádnou hloubku Bohinjského jezera, která v nejhlubších partiích dosahuje až 45 m, přičemž čtyři pětiny jezera jsou hlubší než 20 m. Voda v jezeře je poměrně chladná, její průměrná teplota se pohybuje od 1,6 °C v únoru do 18,1 °C v srpnu. Při hladině ale vystoupá v létě často i nad 20 °C, takže mnohé turisty láká ke koupání. Kromě toho se jezero těší zájmu rybářů, kteří si zde mohou pořídit povolenku na muškaření i klasický rybolov.
Od západu napájí jezero říčka Savica, na jejímž začátku se nachází vyhlášený turistický cíl – vodopád stejného jména, k němuž se dá dojít po schodišti od chaty Koča pri Savici. Vodopád, který má dvě ramena, je vysoký 78 m a napájí ho krasový pramen. Velká část jeho vody pochází z pánve kolem Černého jezera, jež leží asi o 500 m výše.
Pro Slovince není tento vodopád zdaleka jen přírodním útvarem. Do jeho okolí totiž zasadil děj svého eposu Krst pri Savici (Křest u Savice) nejvýznamnější slovinský básník France Prešeren. Slovinský národní epos popisuje obrácení obyvatel Karantánie v 8. stol. na křesťanskou víru. Hlavní hrdina Črtomir, vůdce zdejších pohanských Slovanů, si přeje po prohrané bitvě skoncovat se životem. Právě u Savice se však setkává se svou láskou Bogomilou, která byla původně správkyní chrámu bohyně Živy na Bledském ostrově. Bogomila přijala křesťanství a zaslíbila se Bohu, aby zachránila Črtomirův život. Bogomilin příběh přesvědčí i Črtomira a nechá se v Savici pokřtít. Také on nakonec zasvětí svůj život Bohu a odchází do Aquileie. Příběh je sice smyšlený, odráží však faktickou historii kraje Bohinje a Bledu, která sahá až do předkř…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Slovinsko