Bledské jezero (slovinsky Blejsko jezero) je modrým klenotem slovinské krajiny a zcela jistě patří mezi nejkrásnější jezera Evropy. Má půvab čistých ledovcových jezer pod vysokými horami, ale mimořádné charisma mu dodávají historické stavby – působivý středověký hrad na vysokém skalním bradle i kostel Nanebevzetí Panny Marie na ostrově v jezeru.
Jezero leží na severozápadě Slovinska, východně od Triglavského národního parku. Během posledního glaciálu pokrýval tuto oblast Bohinjský ledovec, po jehož ústupu před 14 000 lety jezero o velikosti téměř 1,5 km2 vzniklo. Ledovcová jezera bývají obecně chudá na živiny, proto je jejich voda čistá a průzračná. Obvykle bývá také velmi studená, ale v tomto případě je situace mnohem příjemnější. Jezero nemá žádný významný přítok, zásobují ho podzemní prameny, v severovýchodní části termální. Jejich zásluhou je voda příjemně teplá, v létě až 26 °C, takže Bled patří k nejteplejším alpským jezerům, jako stvořeným ke koupání.
Nejstarší důkazy lidského osídlení v okolí jezera sahají až do doby kamenné. Byly zde objeveny i hroby z pozdní doby železné. Slovanské osídlení je poprvé zmiňováno v 7. stol., v následujícím století připadl Bled s okolím Frankům, v 9. a 10. stol. přišla další vlna Slovanů. V roce 1011 věnoval císař Jindřich II. hrad nad jezerem biskupům z Brixenu, kteří ho vlastnili až do 19. stol. V roce 1858 odkoupil hrad Viktor Ruard, majitel železáren v Jesenici, v roce 1919 se vlastníkem hradu stal místní hoteliér Ivan Kenda, ale ještě před 2. sv. válkou získal hrad stát.
V městečku Bled u východního konce jezera nechal v roce 1895 švýcarský lékař Arnold Rikli postavit dřevěné lázně, které využívaly místní termální prameny. Několik let stačilo k tomu, aby lázně získaly velkou oblibu. Mezi světovými válkami měla u jezera letní sídlo dokonce i jugoslávská královská rodina, po 2. sv. válce se tu rekreovali komunističtí funkcionáři. Dnes termální prameny využívají tři hotelové plavecké bazény.
Ozdobou jezera, která ho činí tak výjimečným, je ostrov o rozloze necelého hektaru. Dá se na něj dostat několika způsoby, nejjednodušší je využít organizované projížďky na tradičních dřevěných člunech pletna. Projížďka zahrnuje i půlhodinovou zastávku na ostrově s výkladem. Čluny jsou kryté plátěnou střechou proti pálícímu slunci i mírnému dešti a průvodce vesluje netypickým způsobem otočený tváří dopředu ve směru jízdy. Kdo se nechce vázat programem a omezenou dobou pobytu na ostrově, může si půjčit malou loďku v některé z půjčoven a doveslovat si na ostrov sám. V teplých letních dnech se dá na ostrov i doplavat.
Archeologové na ostrově objevili stopy osady z 11.–8. stol. př. n. l. a slovanská kultovní místa z 9. a 10. stol. se základy románs…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Slovinsko