Brandy Gaskoňců

Jejich oblast má přibližně trojúhelníkovitý tvar a dělí se na tři kraje: Bas-Armagnac, Ténaréze a Haut-Armagnac. Zákon povoluje pouze deset odrůd bílých hroznů, které mohou být k výrobě armaňaku použity. Společná je jim silná a stálá úroveň kyselosti. Armaňak se od slavnějšího koňaku liší způsobem výroby, a proto i charakteristickými vlastnostmi. Mošt prochází destilací jen jednou, na rozdíl od koňaku, u něhož dochází ke dvěma destilacím. Probíhá za nižší teploty než v případě koňaku, což způsobuje, že chuť a aroma jsou výraznější. Armaňakem se ale tato brandy stává až v sudech z černého dubu, v nichž dozrává. Dochází při tom k nejrůznějším chemickým reakcím, do nichž vstupuje i tanin obsažený ve dřevě sudů a kdy pálenka získává charakteristickou zlatohnědou barvu. Destilát je sametově hladký, suchý, s pronikavou vůní, chuti je drsnější než u koňaku. Armaňak z Ténaréze je plnější a bohatší, zatímco v brandy z kraje Bas-Armagnac převažuje chuť ovoce. Kvalita armaňaku se zvyšuje s lety zrání. Tříleté armaňaky se označují třemi hvězdičkami nebo XXX, pětileté až desetileté nesou označení V.O., deseti až patnáctileté V.S.O.P. Výraz „hors d´age“ vyjadřuje, že destilát je pětadvacetiletý a případně i o něco starší, maximálně však tři desítky roků. Značka Armagnac patří k nejslavnějším, nejstarším a nejdražším na světě, jistě i díky své vzácnosti, protože přibližně 40 procent vyrobeného alkoholu vůbec neopustí Gaskoňsko a čtyři pětiny ze zbylé části vypije zbytek Francie…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 6/2002.

Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Jaroslav Skalický

Shopping Cart