Když se Oliver Cromwell se svými vojáky dostal až do severozápadní části hrabství Clare, jeden z jeho generálů prý popsal krajinu, na kterou zde narazili, slovy: „Není tu dost vody na to, aby se v ní člověk utopil, strom, na kterém by mohl být oběšen, ani dost půdy, aby mohl být pohřben.“ Jeho slova se v souvislosti s Burrenem, jak se tato oblast nazývá, citují dodnes, přestože z dnešního pohledu nám tyto „nevýhody“ nepřijdou až tak podstatné. Navíc Burren není zdaleka jen jakousi kamenitou pouští, jak by se z tohoto historického bonmotu mohlo zdát. Co si tedy vlastně máme představit, řekne-li se Burren?
An Bhoireann znamená v irštině „kamenité místo“ a jen těžko bychom zřejmě hledali přiléhavější název. Celou oblast lze totiž nejjednodušeji popsat jako více než 500 km2 zvrásněného vápencového povrchu, mírně se svažujícího směrem k Atlantskému oceánu. Vápencová vrstva, místy až 800 m silná, se usazovala v období karbonu asi před 340 miliony let na dně teplého prvohorního moře. Když moře ustoupilo, působily na ni po miliony let tektonické síly, ledovce i vodní eroze.
Zřejmě nejcharakterističtějším rysem celého Burrenu jsou vápencové „chodníky“ (clints), vzájemně oddělené dlouhými trhlinami (grikes), které mohou návštěvníkovi skutečně připomínat jakousi obří dlažbu. O vznik této přírodní pozoruhodnosti se významně zasloužilo působení ledovce zhruba před deseti tisíci let, během poslední doby ledové. Dalším unikátním jevem jsou turloughs, doslova „suchá jezera“. O jejich existenci rozhoduje kolísání hladiny spodní vody. Když poklesne, voda zmizí pod povrch a z jezer zůstanou pouze prázdné prohlubně. Kombinace propustného vápence a tající ledové masy se postarala i o další turistickou atrakci – krasové jeskyně.
Přes zdánlivý nedostatek půdy je Burren vyhledávanou lokalitou nejen mezi geology či speleology, ale také mezi milovníky rostlin. Díky jedinečným místním podmínkám tu lze spatřit vedle sebe často vzácné druhy, které se jinak objevují ve velmi odlišných prostředích. Společný výskyt vysokohorské a středomořské flóry v Burrenu je podmíněn souhrou několika okolností. Jednou z hlavních je dostatek slun