Otazník? Ne, vykřičník!

Most Rialto z roku 1591 byl až do poloviny 19. století jediným mostem ve městě Hlavní dopravní tepna Benátek je dlouhá necelé čtyři kilometry, hluboká asi čtyři a půl metru, v nejužším místě u mostu Rialto široká jen kolem 30 metrů, zatímco na obou svých koncích se rozšiřuje až do 70 metrů. Město rozděluje na dvě části – tuto stranu (de citra) a druhou stranu (de ultra), uváděno podle polohy baziliky sv. Marka. Není to však rozdělení nijak nepřátelské. Naopak, na mnoha místech si lze všimnout, že protilehlé stavby spolu architektonicky i uměleckou výzdobou ladí a doplňují se. Podél Velkého kanálu vznikaly vždy ty nejvýstavnější paláce nejbohatších majitelů. Dnes jsme zvyklí, že dostatek financí rozpoutává bezuzdné stavitelské hýření často spojené s opulencí nevkusu. Proto se zdá skoro nepochopitelné, že ve středověkých Benátkách existoval jakýsi nepsaný čestný kodex, díky němuž si nikdo nedovolil vysunout průčelí svého paláce více do Kanálu nebo použít přehnané zdobné prvky. Projížďka po Velkém kanálu se tak mění v instruktážní film o benátské architektuře, jenž ilustruje jednotlivé epochy ukázkami vrcholných děl…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2007

Jaroslav Hofmann