Ligurie

Ligurie, třetí nejmenší italský region velký asi jako Moravskoslezský kraj – úzký hornatý pás země ve tvaru půlměsíce mezi Alpami, Apeninami a Středozemním mořem. Zeleň macchie a borovic se tu střídá s mořskou modří, strmým skalnatým pobřežím a malými nebo většími zátokami. Region byl vždy spojovacím mostem mezi Francií a střední Itálii, se vším, co […]

Prvním větším ligurským městem hned za francouzskou hranicí je pětadvacetitisícová Ventimiglia, „západní brána Itálie“. Řeka Roia, která zde ústí do moře, rozděluje město na dvě části. Starobylé středověké centrum je posazené na kopci s výhledem do vnitrozemí s Ligurskými Alpami včetně nejvyšší hory Ligurie, Monte Saccarello (2201 m n. m.). Nové město z 19. stol.

Od hranice s Francií až po městečko Cervo se táhne Riviera dei Fiori, Květinová riviéra, s velkorysými zahradami a parky plnými vonících květů. První druhy tu rozkvétají díky mírným zimám už v únoru, na jedinečném šarmu tohoto úseku pobřeží se podílí i exotická flóra. Majetní Angličané objevující krásná zákoutí ligurského pobřeží si tu nechávali stavět

Nejoblíbenější turistickou destinací na Květinové riviéře je Sanremo, přezdívané „Città dei fiori“, Město květin. Může za to výjimečné klima, okouzlující moře i exotické zahrady s bujnou zelení. Zároveň jde o město mnoha tváří: stavební nádhera belle époque s kasinem, shon na majestátní pobřežní promenádě a nákupní třídě Matteotti, barokní staré město a v kopci starobylé uličky.

Bordighera, kterou francouzský spisovatel Stéphen Liégard nazval „královnou palem“, se v 19. stol. stala klasickým cílem mondénního cestovního ruchu. Horské pásmo Přímořských Alp chrání místo od severu a mírné klima prospívá nejenom exotickým rostlinám. Vznešené vily, krásné zahrady a palmové promenády připomínají i dnes dávno minulou noblesu a klid. Bordighera Alta, horní část dnešního desetitisícového

Riviera di Ponente tvoří úzký pás mezi horami a mořem od hranice s Francií až k Janovu. Ligurské Alpy se strmě svažují k moři, pobřeží a horská úbočí jsou poseta vesnicemi, dříve rybářskými a zemědělskými, dnes žijícími převážně z turistiky. Nedostatek místa vedl na pobřeží, kde se údolí rozšiřují, k rozsáhlé urbanizaci. Sídliště se stovkami skleníků

Pobřeží Západní riviéry (Riviera di Ponente) je rozeklané, s útesy táhnoucími se na kilometry daleko. Asi nejkrásnějším úsekem je tzv. Palmová riviéra mezi Cervem a Savonou. Strmé vápencové útesy tu oddělují početné pláže. K nejhezčím obcím patří Finale Ligure, rozdělená do čtyř odlišných částí – Finalmarina, Finalpia, Finalborgo a Varigotti. V letní sezoně jsou její

Panoramatický výtah Bigo nás v Porto Antico po vzoru tradičního přístavního jeřábu k nakládání a vykládání lodí zvedá v prosklené kabině do výšky 30 m, aby nám nabídl výhled na Janov s jeho námořním stylem, katedrálou, vznešenými paláci a starými kostely. Když se podíváme směrem k moři, spatříme 177 m vysoký maják La Lanterna z

Když jsme poprvé chtěli navštívit městečko Camogli na cestě z Janova po starobylé pobřežní via Aurelia, která protíná celou Ligurii, skončil náš pokus neúspěchem. Po dlouhém sjezdu nekončícími serpentinami k pobřeží se nám ani po hodině nepodařilo najít místo k zaparkování a museli jsme ten den návštěvu vzdát. Dali jsme tedy na radu v turistických

Národní park Cinque Terre se rozkládá ve východní části Riviery di Levante od skaliska Scoglio Nero po výběžek Punta del Persico. Necelých 40 km2 pobřeží a přilehlých kopců nabízí území nebývalé krajinné krásy, ale také historické a kulturní hodnoty. Území protíná na 120 km turistických stezek a leží v něm pět malebných obcí. O výjimečnosti tohoto

Kromě pěti obcí podrobně představených v předchozím článku existuje ještě tzv. šesté město Cinque Terre. Jmenuje se Portovenere (někdy psáno rovněž Porto Venere) a kromě malebného přístavu a zajímavých historických památek nabízí rovněž Regionální přírodní park Portovenere, který zahrnuje stejnojmenný mys a protilehlou trojici ostrovů. Do Portovenere vede z Riomaggiore turistická stezka dlouhá 13 km. Velkolepá,