2026

Čtyřicet kilometrů severozápadně od Lisabonu leží uprostřed poklidného venkova na první pohled nenápadné městečko Mafra, které ale ve svém centru skrývá jeden z největších architektonických barokních pokladů. Komplex kláštera a královského paláce udivuje nejen elegancí, ale i titánskými rozměry. Není proto překvapením, že je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO. Při jeho návštěvě se ponoříme do

Jací jsou Portugalci Žít v Portugalsku znamená přijmout, že věci nejsou dokonalé. Že voda někdy neteče, internet někdy nefunguje a vítr občas odnese prádlo do vedlejší vesnice. Naučit se být spokojený s „tak nějak“ ale neznamená rezignovat. Znamená to přestat bojovat s věcmi, které se nedají změnit, a začít si užívat ty, které se užívat

Pobřeží Portugalska Teplé moře a krásné pláže v Algarve na jihu Portugalska jsou velmi známé a celoročně vyhledávané. V letních měsících tam přímořská letoviska praskají ve švech. Obdobně jsou na tom pláže v okolí hlavního města, kam se kromě turistů přijíždějí po práci a o víkendech zchladit i obyvatelé rozpálených ulic Lisabonu. Málokdo však tuší, že krásné rozlehlé

Fátima je nejposvátnějším místem Portugalska a jedním z nejznámějších katolických poutních míst na světě. Denně sem přicházejí tisíce poutníků a turistů, zcela zvláštní atmosféru má ve výroční dny zdejšího zjevení. Vcházím na nádvoří svatyně ve Fátimě a přede mnou se otevírá velkolepý prostor, větší než náměstí svatého Petra v Římě. Dá se očekávat velké množství návštěvníků.

Portugalské svátky Festa: univerzální portugalské slovo, které označuje oslavu, slavnost, večírek, party. Portugalci jsou národem, který slaví velmi rád. A slaví často. Tugas, jak si mezi sebou nejzápadnější obyvatelé Evropy hovorově říkají, si nikdy nenechají ujít příležitost k oslavě. Jsou prostě rádi spolu. Odráží to i výraz convívio, tedy jakési spolubytí. Jde o to pobýt

Alcobaça, Batalha a Tomar – trojice památečných míst ve středním Portugalsku ze seznamu Světového dědictví UNESCO nabízí nejen setkání s nádhernou architekturou a kulturním odkazem našich předků, ale rovněž velmi zajímavý vhled do portugalských dějin. Při cestování je důležité neomezovat se pouze na povrchní poznání, ale ponořit se hlouběji do místní kultury. Proto rád vyhledávám

Évora Jižně od řeky Tejo se téměř bez přerušení až k obzoru táhnou lehce zvlněné, sluncem vyprahlé pláně Alenteja. Zlatou barvu rozlehlých pšeničných polí střídá stříbrný odstín olivovníků a zeleň korkových dubů či vinic. Tento portugalský region zabírá téměř třetinu rozlohy země, ale jeho osídlení je řídké, žije zde pouhá dvanáctina obyvatelstva Portugalska. Pozornost turistů

Odjíždím z Tomaru na sever a cesta mě vede přes zvlněné kopce s vinicemi a sady blahovičníků. Po několika desítkách kilometrů se přede mnou objevuje město, které kdysi bývalo srdcem Portugalska – Coimbra. Coimbra leží na břehu řeky Mondego, která ji obtéká jako tichý svědek historie. Město voní jako kniha, kterou se právě chystám otevřít. Jakmile vstoupím

Pokud jste romantici a třeba byste se rádi aspoň na okamžik ocitli v pohádce, máme pro vás tip na výlet, který se vám určitě bude líbit. Nejprve se vydejte asi 30 km na západ od Lisabonu do zelených kopečků pohoří Serra de Sintra. Na nejvyšším vrcholku ve výšce zhruba 500 m n. m. se tyčí