Přestože New York leží na stejné zeměpisné šířce jako Neapol, lze tu zažít i velmi chladné zimy. Naopak léta tu někdy bývají k nevydržení. Vedro proměňuje ulice v rozpálené pece, jejichž teplotu ještě zvyšuje horký vzduch z výdechů všudypřítomné klimatizace. Mnozí Newyorčané proto město za letních víkendů opouštějí. Nikoliv však všichni. V samotném centru Manhattanu existuje lehce dosažitelná oáza, která umožňuje nejrůznější aktivity. A tak má mnoho rodin na otázku, kde strávit neděli, jednoduchou odpověď: Let‘s go to Central Park…
Central Park je od východu a západu sevřen mezi 5.a 8. avenue a na jihu začíná na 59. ulici. Jeho severní hranici tvoří 110. ulice v Harlemu. Při své délce 4 km a šířce 800 m pokrývá území asi 340 ha, není však v New Yorku největší – park Flushing Meadows-Corona ve čtvrti Queens je zhruba o polovinu větší. Unikátní ale je, že Central Park přežil více než století v samém srdci Manhattanu, kde se cena jednoho čtverečního metru pozemku počítá v tisících a někdy i desetitisících dolarů.
Ačkoli je Central Park nejstarším americkým městským parkem, vznikl až ve druhé polovině 19. století. Do té doby se v Americe zdálo poněkud nadbytečné vytvářet parky jako kultivované napodobeniny přírody. Vždyť kousek od hranic bouřlivě rostoucích metropolí na Východě se stále ještě nacházela málo pozměněná divočina. Ani územní plán New Yorku z roku 1811 se stavbou veřejného parku nepočítal. Teprve v roce 1844 zahájil vydavatel novin New York Evening Post, básník William Cullen Bryant, kampaň za výstavbu parku na území Manhattanu. Postupně se k ní přidávaly další vlivné osobnosti, jako byl např. spisovatel Washington Irving nebo renomovaný zahradní architekt Andrew Jackson Downing, a park se dostal až do volebních programů.
New York tehdy končil na 42. ulici a nad ní se nacházela zpustlá bažinatá oblast, kde v různých chatrčích roztroušených na skalnatých ostrůvcích žilo bez souhlasu majitelů pozemků asi 1600 lidí, většinou irských chovatelů prasat nebo německých zelinářů. V letech 1856–1857 byly pozemky vykoupeny za úhrnnou sumu pěti milionů dolarů a byla uzákoněná první Komise pro výstavbu Central Parku. Z veřejné soutěže vzešel vítězný návrh, který vytvořil bývalý farmář a absolvent Yalské university Frederick Law Olmsted spolu s mladým britským architektem Calvertem Vauxem.
Budování Central Parku nebylo lehké. Musely se odstranit tisíce fůr nečistot a přivézt, většinou až z New Jersey, miliony krychlových metrů zeminy. Postupně se zasypaly bažiny, voda se svedla do jezer a nádrží, skaliska se využila jako krajinné prvky. Na nově vzniklém území bylo vysazeno téměř pět milionů stromů a keřů. Přes 40 mostů umožnilo mimoúrovňové křížení kočárových a pěších cest stejně jako průchod čtyř původních komunikací napříč územím parku. Pomalá práce vyvolávala kritiku veřejnosti a oba architekti dvakrát podali rezignaci kvůli politickému hašteření. Nakonec však práci dovedli až k slavnostnímu otevření parku v roce 1876 a jejich dílo jim přineslo prestiž, slávu a další zakázky.
Central Park se stal nejprve místem, kde se scházela newyorská smetánka. Z Páté avenue, kde stály paláce rychle zbohatlých rodin, sem nebylo daleko a parkové cesty se staly místem předvádění nových kočárů, garderob, přípa…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – New York