Češi na Soči

 

Když Itálie v květnu 1915 vyhlásila Rakousku-Uhersku válku, vznikla na pomezí tehdejších italsko-rakouských hranic nová fronta. Její jižní úsek se táhl od vrcholů Julských Alp až k pobřeží Jadranu, převážně nehostinnými oblastmi vápencového pohoří Kras. Monarchie tady se značnými potížemi soustřeďovala síly k boji s několikanásobnou početní převahou Italů. Na Soču byla přesunuta také většina českých pěších a dělostřeleckých pluků rakousko-uherské armády. Italové dobyli Kobarid a obsadili strategickou horu Krn. Na více než dva roky bojová linie ustrnula a výrazně s ní nepohnulo ani 11 masivních bitev, jež zde znepřátelené strany během tří let svedly. Rakousko-Uhersko nakonec požádalo o pomoc Německo a společně spustily 24.10.1917 mezi Bovcem a Tolminem dvanáctou ofenzivu, prolomily italskou frontu u Kobaridu neboli Caporetta a zatlačily italskou armádu zpět až na Friulskou planinu a k řece Piavě, kde se vytvořila nová fronta. Bojů na sočské frontě se zúčastnilo asi 40–45 tisíc mužů ze zemí Koruny české…

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2008

Další informace o Slovinsku naleznet zde: www.sopka.cz