Cesta trollů

Pověsti popisují bájné severské skřítky jako bytosti, které obývají nedostupné kouty přírody v horách, pod vodopády, v lesích a fjordech. Trollové žijí v temnotě a pokud na ně dopadne sluneční paprsek, promění se v kámen. Není divu, že si oblíbili skalní stěnu, k níž sluneční paprsky dosáhnou jen na chvíli při východu nebo západu slunce, a to ještě pouze v plném létě.

Stěna trollů neboli Trollveggen je považována za nejvyšší kolmou stěnu v Evropě. Je součástí hřebene Trolltindene, jehož vrcholy dosahují výšek blížících se 1800 m. Obrovitá ponurá žulová Stěna trolů se od úpatí zvedá kolmo k oblakům, padesát metrů masivu je dokonce převislých. Norští a britští horolezci ji poprvé zdolali až v roce 1965. V současnosti existuje přes deset výstupových tras a stěna je pro všechny alpinisty velkou výzvou. V roce 1980 Fin Tim Jorma Oster poprvé skočil ze stěny padákem. Jeho adrenalinový čin inspiroval příznivce tzv. BASE jumpingu k následování, ale vzhledem k několika smrtelným úrazům bylo později skákání zakázáno.

Ráj horolezců Trollveggen leží při Cestě trollů, jež patří k turisticky nejvyhledávanějším atrakcím Norska. Ročně po silnici označené v mapách prozaicky číslem 63 projede na 600 000 návštěvníků. Cesta plná báječných výhledů a jedinečných přírodních krás začíná ve Skjåku a míří přes Geiranger na sever až do Åndalsnesu. V oblasti Romsdalu prochází údolím Valldalen, jehož mírné klima svědčí třešním, jabloním, malinám a jahodám, které zde farmáři pěstují ve velkém. Podél říčky Valldøla silnice mírně stoupá do hor, vrcholy dosahují výšek mezi 1500 až 1600 m.

Silnice je západní hranicí nového národního parku Reinheimen, jenž je jedním z největších chráněných území v Norsku. Park vznikl nedávno, v roce 2006, na r…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Norsko