Cukrovar Dobrovice
V Dobrovici na Mladoboleslavsku stojí jeden ze sedmi stále fungujících cukrovarů v České republice, který je největším a nejmodernějším nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě. Zároveň jde o nejstaršího činného výrobce cukru v Evropě, protože cukr se tu začal vyrábět již v roce 1831.
Už 183 let, bez vynechání jediné sezony, vyrábí dobrovický cukrovar „bílé zlato“ z cukrové řepy. Cukrovar založil na pokyn majitelů panství Thurn-Taxisů známý cukrovarnický odborník Karel Weinrich z Wetzlaru v nevyužitých prostorách renesančního zámku. V době jeho vzniku šlo o moderní, nově koncipovaný závod, postupně rozšiřovaný o další budovy. Po roce 1948 zabředl do průměru, ale během posledních dvou desetiletí se díky zahraničním akcionářům – francouzské společnosti Tereos – stal znovu lídrem celého oboru. V roce 2006 přibyl k cukrovaru i lihovar, který z cukrové řepy vyrábí bezvodý líh.
Výroba cukru a lihu na vlastní oči
Dobrovický závod ročně zpracuje asi 1,8 milionu tun řepy, kterou mu dodávají zhruba tři stovky pěstitelů z plochy větší než 20 000 ha. Výsledkem je 180 000 t cukru, 60 000 t řepných pelet, jež jsou hodnotným krmivem pro hospodářská zvířata, a 930 000 hl bezvodého lihu, který slouží k výrobě ekologicky šetrné pohonné směsi pro automobily E85 i pro další zpracování a výrobu pitného lihu. Během podzimní řepné a jarní lihovarské kampaně se skupiny i jednotliví návštěvníci mohou po předchozím objednání podívat přímo do výroby.
Exkurze do cukrovaru a lihovaru zajišťují Dobrovická muzea, jak se zkráceně označuje unikátní Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice, otevřené v květnu 2010 v prostorách bývalého hospodářského dvora z 16. stol. v těsném sousedství cukrovaru. Ve svých expozicích seznamuje s historií, současností i budoucími trendy cukrovarnictví a souvisejících oborů.
Cesta cukrové řepy od semínka ke sklizni
Cukrová řepa se v Evropě pěstovala již ve starověku, u nás se ve významnějším množství objevila v 18. stol. Rozvoj řepného cukrovarnictví začal zhruba před 200 lety v souvislosti s kontinentální blokádou Anglie, kterou vyhlásil Napoleon v roce 1806. Blokáda znemožnila i dovoz surového třtinového cukru z anglických zámořských kolonií do Evropy, a proto se začala pěstovat cukrová řepa jako náhrada pro výrobu cukru. Expozice řepařství mapuje historický vývoj pěstování a šlechtění cukrové řepy, seznamuje s původní i moderní technologií její sklizně, ale dává prostor i pěstování cukrové třtiny a výrobě třtinového cukru, který je v celosvětovém měřítku nejrozšířenějším druhem cukru.
Svět si sladí kostkou z Čech
Expozice cukrovarnictví se věnuje výrobě cukru na českém území od jejích prvopočátků už na konci 18. stol. Málokdo ví, že u nás existovalo na 400 lokalit, kde se v určitém období vyráběl cukr – ať už šlo o zpracování surového třtinového cukru ze zámoří, o pokusy s výrobou javorového cukru či začátky výroby řepného cukru. Návštěvníci se tu dozvědí spoustu zajímavostí o technologii výroby cukru a seznámí se s objevy a vynálezy českého původu, které doslova změnily cukrovarnický svět. Mezi vystavenými exponáty nechybějí ani různé obaly na cukr nebo ukázky tvarů, do nichž se potravinářský cukr upravoval. Čestné místo mezi nimi pochopitelně zaujímá cukrová kostka, která je českým vynálezem. Zblízka si lze prohlédnout i výrobní zařízení a technologie demontované ze zrušených cukrovarů. Ty největší exponáty jsou umístěny na železničních kolejích na dvoře muzea.
Od řepy k biopalivu
Expozice lihovarnictví přibližuje historii výroby lihu, kterou znali už v Mezopotámii asi před 7000 lety. Na našem území se procesy kvašení a destilace začaly využívat v době Karla IV. – nejprve k výrobě vína a o trochu později i pálenky. V expozici jsou popsány principy ovocných, zemědělských i průmyslových lihovarů, chemické a výrobní procesy, jako jsou fermentace, destilace či výroba bezvodého lihu. Prostor je věnován i tématu agropaliv – od prvorepublikového dynalkolu po nynější biopalivo E85.
Bohatá regionální historie
V Dobrovických muzeích se nachází i muzeum města Dobrovice, mapující historii regionu od pravěku po současnost. Návštěvníci tu mohou usednout v pravěké chýši, prohlédnout si vzácné regionální kroje a dozvědět se mnoho zajímavého – blízko Dobrovice třeba stálo jedno z největších slovanských hradišť na našem území, v 16. stol. ve městě fungovala jedna ze čtyř tiskáren u nás, ze současnosti stojí za zmínku např. skutečnost, že Dobrovice pravidelně hostí festival našich ochotnických divadel Pojizerské hry, po Jiráskově Hronovu druhý nejstarší. Návštěva Dobrovice tak nabízí mnohem víc než jen pohled na hodnotnou industriální architekturu z počátku 20. stol., kterou reprezentuje historická část cukrovaru. A to musíme ke stálým muzejním expozicím ještě připočítat nejrůznější kulturní akce, výstavy nebo přednášky, jež Dobrovická muzea pořádají během celého roku.