Uhlík je jedním z nejběžnějších prvků v přírodě. Najdete ho v tuze na psaní, uhelných slojích či ve svém vlastním těle. Za extrémních podmínek se však dokáže přetavit do podoby zkoncentrované krásy. V prostředí, proti kterému je Dantovo peklo procházkou růžovým sadem, z něj vzniká král všech drahokamů – diamant.
Diamant je nejtvrdším materiálem, jaký známe. Když se poprvé dostal do starověkého Řecka, získal si díky svým vlastnostem označení adamas, nepřemožitelný. Právě z jeho řeckého pojmenování pochází dnešní název tohoto drahokamu. Nerozleptá ho žádná kyselina ani zásada, nepoškrábá žádný kov či kámen. K tomu, aby se dostal z míst svého vzniku na sluneční světlo, své unikátní vlastnosti skutečně potřebuje.
Čiré krystaly uhlíku s pevnou krystalovou mřížkou se vytvářejí v hloubkách 100–200 km pod povrchem země, kde panují teploty kolem 1300 °C a nepředstavitelný tlak. K povrchu pak putují s proudy roztavených sopečných hornin. Známým velkým diamantům z jihoafrických nalezišť trvala cesta vzhůru někdy i sto padesát milionů let.
Diamanty se těží lámáním ztuhlých sopečných komínů nebo prohledáváním nánosů, kam je uložily řeky spolu s rozdrolenými horninami. Jejich dobývání je přitom skutečně sisyfovskou prací. K získání jediného gramu diamantů je často potřeba vytěžit mnoho desítek či stovek tun hlušiny. Není proto divu, že v diamantových dolech panují přísná bezpečnostní opatření. V dole na Pobřeží koster v Namibii dokonce musejí zrezavět veškeré stroje, které kdy do areálu vjely. Prohlídka bagrů a rypadel kvůli možnému pašování diamantů je nákladnější než cena samotných strojů.
Snad nejdůležitější místo na světě pro všechny obchodníky s diamanty se nachází v belgických Antverpách. Zabírá pouhých několik set čtverečních metrů a jde vlastně o pouhé tři ulice v sousedství hlavního nádraží. Zdejšími zdmi však projdou čtyři pětiny všech surových diamantů, které se ročně na světě vytěží. Zároveň se zde prodá více než polovina vybroušených briliantů ze světové produkce. Ročně tu tedy proteče astronomických třicet miliard dolarů, které tvoří téměř deset procent hodnoty exportu celé Belgie.
Samotná „hlavní diamantová ulice“ Hoveniersstraat přitom na první pohled nevypadá nijak luxusně. To, že se nacházíte uvnitř diamantového světa, poznáte spíše podle výloh místních obchodů. Kromě klenotů nabízejí i prazvláštní zboží – standardní lupy pro zkoumání drahých kamenů, velikostní vzorníky či barevné sady pro zjišťování zabarvení diamantů. Dokonce i v multikulturních Antverpách je nepřehlédnutelné, že zde na několika stovkách metrů potkáte příslušníky mnoha národností. Přecházejí tu japonští, arabští, afričtí, libanonští či indičtí obchodníci s diamanty. Mezi nimi se zan…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Flandry