Podél jezera vede jediná silnice „Lake Superior Route“. Místy ji však divoké pobřeží s vysokými skalnatými útesy zatlačuje dál do vnitrozemí, do neprostupné tajgy, mezi kopce a menší vnitrozemská jezera.
Přestože severní pobřeží leží na 49. rovnoběžce, tedy jižněji než Praha, má kontinentální podnebí s krutými zimami a poměrně mírnými, spíše studenými léty. Jezero je obrovskou zásobárnou čisté, studené vody, jejíž teplota sotva překročí 8-10 oC.
Rozsáhlá vodní plocha vytváří vlastní mikroklima s hojnými srážkami po celý rok. Bouře nad jezerem, zejména na podzim, jsou pověstné a opředené mnoha legendami. Vítr nabere rychlost na nekonečných pláních severozápadu, po délce jezera pak žene vlny, které postupně nabudou úctyhodných výšek, a příliš si nezadají s těmi mořskými. A vzhledem k tomu, že je jezero na rozdíl od oceánu poměrně mělké, jsou zdejší vlny příkřejší než na moři a často běží blízko za sebou. Není se tedy co divit, že bouře způsobily ztroskotání mnoha lodí a ztrátu mnoha životů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2004

Další informace o Kanadě naleznet zde: http://www.sopka.cz o USA pak zde: http://www.sopka.cz