„Toto je nejkrásnější země, jakou kdy lidské oko spatřilo,“ napsal Kryštof Kolumbus královně Isabele Kastilské, když v roce 1492 objevil v Karibiku ostrov, který pojmenoval Hispaniola. Ostrov ležící mezi Kubou a Portorikem omývá ze severu Atlantský oceán, z jihu Karibské moře. Na ostrově se dnes nacházejí dva státy – v západní části Haiti, zhruba dvě třetiny rozlohy ostrova na východní straně zaujímá Dominikánská republika, země, v níž si mnozí turisté stále častěji realizují svůj sen o atraktivní exotické dovolené.

Typickým obrázkem dominikánské krajiny jsou třtinové, ananasové a banánovníkové plantáže, na pobřeží pláže s hedvábně jemným pískem, lemované kokosovými palmami, ve vnitrozemí hornaté pastviny. Nejvyšší horou nejen Hispanioly, ale celého Karibiku, je Pico Duarte (3175 m) v pohoří Cordillera Central, nedaleko hranice s Haiti.

Nejvýznamnější architektonické památky ostrova, které jsou od roku 1990 na seznamu Světového dědictví UNESCO, se nacházejí v historickém jádru hlavního města Santo Domingo. Koloniální dějiny ostrova návštěvníkům přiblíží muzeum umístěné v goticko-maurském paláci Alcázar de Colón. Budova z korálového vápence byla postavena v roce 1510 pro místokrále Diega Colóna. Později se stala sídlem španělské koloniální vlády. Městské ulice, parky, ale i hotelové areály často zdobí nádherné sapany, okrasné stromy s ohnivě červenými květy, známé též jako „flamboyant tree“.

Dominikánci jsou lidé s rytmem v těle a jejich nejoblíbenější činností je merengue, dominikánský národní tanec s prvky samby a lambady. Hudbou, zpěvem a tancem vítají turisty již na exotickém letišti v Punta Cana, postaveném z bambusu, dřeva a palmového listí. Místní architekt Oscar Imbert pojal projekt jako zvětšeninu chýší původních domorodých obyvatel.

Kromě tance milují Dominikánci také baseball a další sporty, překvapivě však s výjimkou vodních. Ač ostrované, téměř neplavou, nekoupou se v moři ani nesurfují. Raději celý den vášnivě hrají domino, a to kdekoliv – na chodníku, na pláži, venku před hospodou. Ideální podmínky pro windsurfing, zejména v okolí Cabarete, tak náležitě ocení jen zahraniční turisté.

„Haiťané se rádi perou, zatímco my od rána do večera tančíme a necháváme za sebe bojovat kohouty,“ přesvědčuje nás plážový učitel merengue o rozdílné mentalitě obyvatel sousedních zemí. Poněkud v rozporu s proklamovanou mír…