Benátky, gondoly a gondoliéři k sobě patří – už dlouho. Slovo „gondola“, původu samozřejmě benátského, leč jazykově velmi nejasného, se poprvé objevilo roku 1094 v dekretu vydaném dóžetem Vitalem Falierem. O tom, jak dávné gondoly vypadaly, se můžeme jen dohadovat. Nejstarší dochovaná vyobrazení pocházejí totiž až z přelomu 15. a 16. století a vděčíme za ně takovým umělcům, jako byli Gentile Bellini či Vittore Carpaccio. Ve srovnání s dnešními byly tyto gondoly daleko jednodušší i méně pohodlné. Teprve od 17. století začaly gondoly postupně získávat všechny své dnešní typické znaky. Pro vzhled a velikost gondol platila vždy přísná pravidla. Ač je to při tak dlouhé historii s podivem, k rozhodujícím změnám směrem k dnešnímu vzhledu gondol došlo teprve v 19. století. Tehdy poprvé začaly být gondoly asymetrické. Kvůli zlepšení ovladatelnosti a manévrovacích schopností je levá strana člunu delší než pravá. Rozdíl čítal zprvu jen několik centimetrů, ale ve 20. století se zvýšil až na čtyřiadvacet. Gondola má díky tomu trvalý náklon doprava, což vyrovnává otáčení doleva při záběru vesla a také vyvažuje hmotnost gondoliéra stojícího na levé straně…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2007
Jaroslav Hofmann