Královna Alžběta II. v roce 2010 vyzvala Brity ke sportování a aktivitě. Své tradiční vánoční televizní poselství tenkrát natočila v kapli královského paláce Hampton Court u Londýna. Sotva by našla lepší místo. Na zdejším tenisovém kurtu, nejstarším na světě a stále používaném, se proháněl už její dávný předchůdce na trůně, Jindřich VIII. Během olympiády se Hampton Court stane dějištěm cyklistické časovky mužů a žen.
Podle známého portrétu Jindřicha VIII. od Hanse Holbeina ml. by sotva koho napadlo, že král holdoval sportu. Zvláště tenis byl pro mladého a pohledného muže atletické postavy velkou vášní. Říká se dokonce, že o popravě své manželky Anny Boleynové se dozvěděl právě při tenisu. Tenis byl tehdy, a na Královském kurtu se tak hraje i dnes, jakousi kombinací tenisu a squashe. Král měl ale v Hampton Court také tři bowlingové dráhy a miloval rytířské turnaje. Ve 44 letech na kolbišti spadl v brnění z koně, který se na něho převalil. Poranil si trvale nohu, což omezilo jeho pohyblivost, navíc mu doktoři naordinovali podivnou dietu spočívající v konzumaci masa a sladkostí. Z Jindřicha se během několika let stal obtloustlý panovník, který se vyžíval v hodování a pořádal bankety pro stovky hostů.
Hampton Court byl daleko krásnější a honosnější než jiná královská sídla. Do nevídané nádhery ho nechal na břehu Temže jihozápadně od centra Londýna vystavět kardinál Thomas Wolsey, arcibiskup z Yorku. Jindřichův přítel a po králi druhý nejmocnější muž Anglie usiloval o to, aby se jeho sídlo rovnalo italským kardinálským palácům. V nejkrásnějších komnatách hostil krále hned po dokončení paláce v roce 1525. Když se ale kardinálovi nepodařilo přesvědčit papeže, aby Jindřichovi povolil rozvod s jeho první manželkou Kateřinou Aragonskou, začal upadat v nemilost. Aby si udržel královu přízeň, kardinál mu v roce 1529 Hampton Court daroval, ale ani tento velkorysý počin ho nezachránil. Zemřel ve vězení o rok později, krátce před tím, než by byl postaven před soud za zradu.
Jindřich se v Hampton Court usadil se svou druhou manželkou Annou Boleynovou, která si místo velmi oblíbila, a okamžitě se pustil do rozsáhlé přestavby, během níž palác značně rozšířil. Jeho dvůr čítal kolem tisícovky osob, a tak k prvním změnám patřilo vybudování obrovských kuchyní se sklady potravin. Každým dnem se v nich dvakrát denně vyvařovalo pro 800 lidí, z nichž většinu tvořilo služebnictvo. Jen část se dochovala v původní podobě, i tak působí řeznictví, pekárna, rybárna, sklad nádobí a další prostory velkolepě. Ve velkém krbu hlavní kuchyně dokonce pro lepší představu o tehdejším „závodním stravování“ hoří oheň. V letech 1532 až 1535 vznikala nádherná Velká síň, jejíž dokončení očekával král…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Londýn 3