Historie Lipska
Tisíciletá minulost Lipska ožívá v zajímavé expozici Městského historického muzea, stylově umístěného v prostorách renesanční Staré radnice. Jen pár stovek metrů odtud nabízí moderní novostavba Muzea výtvarných umění setkání s obrazy, sochami a grafikou od 15. do 21. století.
Lipsko je město umění zaslíbené. Vystavuje se tu v desítkách muzeí a galerií, ale také tvoří a vyučuje. O jeho hudebních tradicích píšeme v samostatném článku, stejně jako o sbírkách v Grassiho muzeu či o jednom z živých center současného umění v někdejší přádelně bavlny Spinnerei. Milovníkům umění a kultury by ale neměly uniknout přinejmenším ještě dvě instituce v samém srdci historického centra Lipska.
Městské historické muzeum
Lipská Stará radnice na náměstí Markt patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším renesančním stavbám v celém Německu. Její současná podoba vznikla během pouhých devíti měsíců na přelomu let 1556/1557 přestavbou starší stavby. Jako její autor se tradičně už od 19. stol. uvádí Hieronymus Lotter, v oné době zároveň lipský starosta. Lotter byl bezpochyby výjimečný muž a vpravdě renesanční osobnost, bohatý velkoobchodník zvolený v roce 1549 poprvé do městské rady, aby pak 27 následujících let nepřetržitě zastával nějaký městský úřad a osmkrát byl v té době starostou. Nejnovější historické práce publikované po roce 2000 ale relativizují jeho působení coby architekta a stavitele, které se podle dřívějších údajů neomezovalo zdaleka jen na lipskou radnici. Zdá se, že Lotterovy pravomoci při plánování a provádění různých staveb včetně radnice byly značné, ale týkaly se organizace a vedení stavby, také jejího financování, ale nikoli umělecké stránky. Lotter nebyl kvalifikací ani profesí architektem v dnešním smyslu. Skutečnými uměleckými tvůrci radnice byli především Paul Speck, Paul Widemann a Sittich Pfretzschner.
Koncem 19. stol. se městská rada rozhodla postavit novou, podstatně větší radnici v místech někdejšího hradu Pleißenburg, která tam vznikla v letech 1899–1905. Původně se předpokládalo, že stará budova bude zbourána a lukrativní pozemek na Marktu nově zastavěn. Naštěstí k tomu nedošlo. Na jaře 1905, pět měsíců před svým posledním zasedáním ve staré budově, rada rozhodla, že Stará radnice, jak se jí tehdy začalo říkat, bude zachována, zrekonstruována a bude v ní zřízeno muzeum městských dějin. Gesagt, getan (řečeno a uděláno), jak se s oblibou v Německu říká. V prosinci 1911 se nové muzeum otevřelo veřejnosti.
Dnešní expozice vypadá samozřejmě jinak než před sto lety, ale stejně jako tehdy platí, že jedním z vrcholů jsou i dva sály v 1. patře samy o sobě. Slavnostní sál je 43 m dlouhý a 11 m široký, se čtyřmi nádhernými pískovcovými krby. Na jedné…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Lipsko