Hořice v Podkrkonoší – České Atény

Kamenným skvostem hřbitovního areálu na vrchu Gotthard je více než 14 metrů vysoká vstupní brána Pozoruhodné město, výstižně přezdívané České Atény, se rozkládá na úpatí Hořického chlumu, jenž tvoří přirozený předěl mezi Polabím a podhůřím Krkonoš. O jeho slávu se nejen v minulosti, ale i v současné době nejvíce zasloužili sochaři a zruční mistři kamenického řemesla, po staletí využívající kvalitní pískovec z hořických lomů. První písemné zmínky o Hořicích v Podkrkonoší pocházejí z první poloviny 12. století, kdy náležely pražskému Strahovskému klášteru; archeologické nálezy však dokládají prastaré osídlení již od starší doby kamenné. V roce 1365 jsou Hořice uváděny již jako městečko; někdy ve 14. století zde vyrostla tvrz a později renesanční zámek.
Hořice s blízkým okolím se smutně zapsaly do historie i vojenskými šarvátkami. První střetnutí se odehrálo roku 1423 na vrchu Gotthard, kde Jan Žižka z Trocnova porazil oddíly opoziční kališnické šlechty vedené Čeňkem z Vartemberka a Bořkem z Miletínka. Socha vítězného husitského vojevůdce, zhotovená Pavlem Jiříčkem u příležitosti 450. výročí v roce 1873, stojí na někdejším gotthardském tvrzišti a vedou k ní kamenné schody. Traduje se, že kamenný Žižka údajně hledí přesně do míst, kde se kdysi bojovalo. Další velká bitva, později nazývaná u Sadové, byla svedena za prusko-rakouských válek roku 1866 jihovýchodně od města. V Hořicích prý tehdy sídlil pruský štáb a později velký vojenský lazaret. Značného rozkvětu se Hořice dočkaly za Smiřických ve druhé polovině 16. století; po Bílé hoře panství připadlo Albrechtovi z Valdštejna a po jeho smrti je císař Ferdinand II. daroval hraběti Jakubu Strozziovi…

Hledáte ubytování v Krkonoších? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2005

Shopping Cart