Jeden den v rajských zahradách

Great Barrier Reef, jak se nazývá anglicky, vyrostl na severovýchodním okraji australského kontinentálního šelfu – v podstatě je to okraj souše dočasně zaplavený mořem. Kolísající výška mořské hladiny, teplota vody a její průzračnost také určují, kde mohou a kde nemohou koráli růst. Současné útesy jsou na svou rozlohu poměrně mladé – podle odhadů asi dva miliony let, i když nejstarší zde objevené korálové stavby byly odhadnuty na čtyři miliony let.
Tento podivuhodný mořský svět se táhne podél severovýchodního pobřeží Austrálie v délce kolem 2000 km a tvoří nepravidelný pás široký 35 až 350 km. Zaujímá plochu přes 200 tisíc km2, tedy území blížící se rozloze Velké Británie.
Korály místy dorůstají těsně k hladině, kde se udržují pod přílivovou zónou, protože vlnobití jejich křehké stavby devastuje. Z korálové drti, písku a organických zbytků se místy vytvářejí malé ploché ostrůvky, atoly. Časem se na nich uchytí mořské křoviny – mangrovy a pár palem a už je tu nový záchytný bod pro ptáky, kraby a želvy. Jiné ostrovy jsou nápadně rozlehlé a vysoké – ale ty nejsou dílem korálů. Jsou to vrcholky kopců, které se zvedají ze dna zaplaveného kontinentálního okraje. Uvádí se, že v korálovém riftu leží kolem 3000 nejrůznějších ostrovů, kde žije asi pět milionů ptáků, z nichž nejpočetnější jsou nody obecní a rybáci chocholatí, a jedna ze tří největších populací želv, karety obecné a karety obrovské…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 5/2002

Další informace o Austrálii naleznete zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart