Zhruba vpůli cesty mezi Benešovem a Vlašimí stojí na okraji vesničky Jemniště zámek, který je dokonalou ukázkou vrcholně barokního venkovského šlechtického sídla. Není divu – jeho autorem je s největší pravděpodobností slavný český barokní architekt František Maxmilián Kaňka.
V Jemništi, poprvé připomínaném už v roce 1381, stála od 15. stol. gotická tvrz, posléze renesančně a ještě později barokně přestavěná. Když ale zdejší panství koupil v roce 1717 hrabě František Adam Trauttmansdorff, příslušník starého rodu vysoké šlechty původem ze Štýrska a syn nejvyššího komorníka Českého království Jana Bedřicha Trauttmansdorffa, dosavadní stavba mu již nevyhovovala, a tak si nechal postavit nedaleko od ní nový zámek. Zaujme velmi členitým půdorysem, typickým pro mnohá Kaňkova díla, a také dokonalou symetrií charakteristickou pro vrcholné baroko. Před vstupním průčelím ji ještě umocňuje čestný dvůr s geometrickým francouzským parterem s kašnou uprostřed. Obdobný parter je i před zahradním průčelím, kde na něj navazuje romantický anglický krajinářský park. Původní barokní zahrada byla ale za Františka Adama Trauttmansdorffa založena celá ve francouzském stylu, s geometrickými liniemi, sochami a fontánami. K její proměně v anglický park došlo až za dalšího majitele, hraběte Jindřicha Františka Rottenhana, mj. dva roky nejvyššího purkrabího Českého království, na konci 18. stol. Zámek měl v té době za sebou už velkou pohromu, když v roce 1754 zcela vyhořel, nepoškozen zůstal jen presbytář zámecké kaple. Zámek však byl poměrně rychle obnoven, a to z velké části v původní Kaňkově podobě, v exteriéru byl výrazněji změněn jen průčelní štít, v některých interiérech došlo k určitým rokokovým úpravám.
V 19. stol. Jemniště vystřídalo v rychlém sledu několik majitelů. Hrabě Rottenhan ho získal sňatkem a stejným způsobem pak přešlo do majetku Chotků, když se jeho dcera Marie Isabela provdala za hraběte Jana Nepomuka Chotka. Jejich dcera Sidonie prodala Jemniště svému strýci, hraběti Jiřímu Buquoyovi, a ten po sedmi letech prodal panství dál, tentokrát knížeti Weriandu Windischgrätzovi, mladšímu bratru polního maršála Alfreda Windischgrätze, nechvalně proslulého potlačením nepokojů v Praze v červnu 1848. A to už se dostáváme k poslední změně, pro naše vyprávění nejdůležitější. Po Weriandově smrti odkoupil Jemniště v roce 1868 od jeho syna hrabě Zdeněk Sternberg, jemuž výnosy z uhelných dolů na radnickém panství umožňovaly rozmnožovat rodový majetek Sternbergů a který mj. koupil v roce 1841 také hrad Český Šternberk. O tom píšeme v předchozím článku, ale některá fakta…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Posázaví