Až budete v Hradci Králové hledat vodní elektrárnu na Labi, ptejte se na Hučák. Znají ji tak všichni Hradečané. Po mostě přes řeku se kolem unikátní technické památky vozili v kočárku do Jiráskových sadů. Do parku na soutoku Labe a Orlice chodili na rande a pak zase se svými dětmi na nedělní procházky. Když vám někdo v Hradci řekne „sejdeme se u Hučáku“, spolehlivě vás bude čekat na mostě u elektrárny.
Kdysi se v těchto místech valilo Labe přes pevný Hučavý jez, u kterého stála vodárna. Na začátku 20. stol. ho nahradil sklopný pohyblivý jez, který byl součástí rozsáhlé regulace řeky, jež měla město chránit před častými záplavami. Stavbu elektrárny zadala královéhradecká radnice v roce 1908 a její projekt vypracoval ředitel Elektrických podniků pražských Karel Novák. Zkušený odborník už předem upozornil na to, že vodní elektrárna na značně proměnném průtoku Labe se neobejde bez parní rezervy pro případ velké vody nebo naopak nízkého stavu řeky. Investoři s tím počítali, a tak už v roce 1910 pára ze dvou kotlů roztočila Křižíkovy generátory a vyrobená elektřina na Velkém náměstí rozsvítila obloukové lampy slavného českého vynálezce a technika. Proslulá firma dodala elektrárně také transformátory. O dva roky později byla výbava ještě rozšířena o jednu parní turbínu. V roce 1946 éra parního provozu skončila a podnik parní stroje a kotle demontoval.
Vedle parní elektrárny vyráběla energii na Labi od roku 1912 vodní průtočná elektrárna. Hydrocentrála byla vybavena třemi Francisovými turbínami, z nichž každá měla výkon 300 koňských sil. Při rekonstrukci ve 20. letech se účinnost vodní elektrárny zvýšila z 67 až na 82 procent. V této podobě pracují všechna soustrojí dodnes, generátory jsou dokonce zcela původní. Návštěva strojovny vás vrátí o století zpátky. Ve vykachlíkované hale uvidíte velká železná kola na ovládání stavidel regulujících množství vody, jež roztáčí Francisovy turbíny, ale především trojici zvonových kol, vrchních částí Francisových turbín, která vystupují asi metr nad podlahu. Velká reliéfní písmena Kolben na jejich zeleně natřeném krytu dokládají výrobce. Energie vody se tady převádí na generátory produkující elektřinu. Vodní elektrárna je v provozu nepřetržitě. Její výroba závisí na množství vody v Labi. Při průtoku 30 m3/s může jet na plný výkon a dodávat do sítě celkem 750 kW. Za rok tak Hučák vyrobí přibližně 2800 MWh, což zhruba odpovídá roční spotřebě asi 1400 domácností. Při přepočítání produkce elektřiny na energii získanou z uhelných elektráren ušetří Hučák každoročně zhruba 2500 t tuhého paliva.
Vodní elektrárna vznikla v době, kdy se i ryze účelová díla stavěla tak, aby byla nejen užitečná, ale zároveň i krásná. Hučák je toho výmluvným dokladem. Působivá stavba je dominantou labského nábřeží na 157. kilometru řeky. Na první pohled by vás sotva napadlo, že za osobitou fasádou v kombinaci pískovce a červených pálených cihel se skrývá energetické zařízení. Budovu v secesním duchu navrhl architekt František Sander. Její půdorys má tvar písmene L, přičemž kratší křídlo s věží přiléhá k jezu. Její štít s mansardovou střechou má pod hodinovým ciferníkem plastický znak Hradce Králové. Betonový most s jezem vznikl v roce 1911 a je společným dílem Františka Jiráska a architekta Sandera. Pohyblivé ocelové části jezu jsou zavěšeny na řetězech.
Na počátku 90. let minulého století si chátrající stav elektrárny a mostu vyžádal rozsáhlou rekonstrukci. Pod dohledem památkářů při ní byla obnovena historicky cenná výzdoba z počátku 20. stol. a podle původní projektové dokumentace zhotoveny repliky osvětlení a ozdob na mostě. Jez a jeho zařízení včetně mostu je ve správě Povodí Labe. Elektrárnu vlastní ČEZ Obnovitelné zdroje. V současné době se v objektu vodní elektrárny nachází rozvodna, transformátory, provozní dílna a v prostorách historického zařízení rozvodny Informační centrum pro obnovitelné zdroje. Návštěva centra vás přesvědčí o tom, že člověk využívá obnovitelné zdroje odjakživa. Můžete si tady pohrát s plachetnicemi a solárními autíčky, seznámit se s dřevěným kolem na svrchní vodu, maketami moderní větrné i přílivové elektrárny a dokonce i fungujícím modelem větrného tornáda. Na nádvoří si pak lze prohlédnout skutečnou mnohatunovou vodní turbínu. Elektrárna je národní technickou památkou. Vznikla v době, kdy Hradec Králové díky Janu Kotěrovi, Josefu Gočárovi a dalším věhlasným architektům získával svou charakteristickou podobu. Svým osobitým způsobem se do ní zapsal i Hučák.