Královéhradecká pohádka

Až pojedete do Hradce Králové, hrad ani hrádek už nehledejte. Vzpomínka na něj zbyla jen v názvu a v příbězích hradeckých královen, které město dostaly věnem. Jsou to staré příběhy a jejich slávu ukončila bouřlivá doba husitská.
To, že Hradec nemá hrad, je ale jen nepatrnou šmouhou na jeho krásném kabátě. Na Velkém náměstí stále stojí chrám svatého Ducha ze 14. století, po jeho boku se už více než čtyři staletí tyčí Bílá věž s druhým největším zvonem v českých zemích, město nadále zdobí zeleň podél půvabných říčních ramen, a navíc tu přibyly velkolepé stavby a projekty moderní doby.
Sedím na lavičce ve stínu lip na Malém náměstí, o jejichž osudu se možná právě teď rozhoduje – zůstanou, nebo je nahradí „poslušnější“, dokonale symetrické stromky s kulovitou korunou? Čtu si v knížce Emila Vachka Vzpomínky na starý Hradec. Spisovatel v ní podává obraz města na konci 19. století, které se tehdy nacházelo ve stavu „zarmucujícím, neutěšeném a kterému tehdy dodávala ráz ponurá a nevzhledná stavení, vytvořená podle nevalného vkusu doby“…

Shopping Cart