K jídelníčku prvotních usedlíků v Kapsku ze 17. století přibyly experimenty s pokrmy z africké divoké zvěře, které zkoušeli afrikánští chovatelé dobytka, pronikající od začátku 18. století do vnitrozemí, a zejména pak voortrekkeři při svém postupu z Kapska na severovýchod v první polovině 19. století. Projevil se vliv francouzských, německých a britských přistěhovalců, původního khoisanského obyvatelstva i černošských kmenů ze severu, stejně jako indických dělníků i dávných otroků z východu, zejména Malajců. Své stopy na jihoafrické kuchyni zanechali také přistěhovalci z Itálie, Portugalska či Řecka. Jihoafričané to jistě mohou považovat za štěstí, neboť celkovou výslednicí mnoha zdrojů a vlivů je pozoruhodná směs výživných a lahodných jídel.
První holandští usedlíci s sebou přinesli předpisy a postupy, jež jsou stále ještě živé, například zvyk upravovat zeleninu s máslem a strouhaným muškátovým oříškem. I způsob vaření masa s bylinkami a kořením má již staletou tradici. Biltong, sušené proužky soleného masa nejrůznějšího druhu, byl zejména potravou voortrekkerů, a je stále pevnou součástí jihoafrické kuchyně. Malá balení si dnes lze koupit i jako dárek či suvenýr.
Největší zásluhu na dnešní tváři místního stravování mají patrně lidé původem z dnešní Malajsie a Indonésie. Předali jí totiž svou zálibu v kombinaci sladkých a kyselých složek, která je pro současnou jihoafrickou kuchyni příznačná, stejně jako kořeněné omáčky, různé směsi kari koření a rozmanitě sestavená čatní, blatjangy a atjary. Nejtypičtější zdejší jídla se vytvářejí právě podle asijských předpisů. Z Malajska pochází například bobotie (kořeněné sekané maso, zpravidla s rýží), původem z Jávy je sosaties (maso na jehle, které bylo předtím naloženo v marinádě s karí), a tak bychom mohli dlouho pokračovat…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2003
Další informace o Jihoafrické republice naleznet zde: http://www.sopka.cz