Jiřetín pod Jedlovou má historické centrum již po tři desetiletí chráněno coby městskou památkovou zónu, a to hlavně díky tomu, že si do značné míry uchovalo původní dispozici renesančního hornického městečka s ústředním čtvercovým náměstím obklopeným šachovnicovou sítí ulic. V rámci této zóny se potom chrání řada objektů, včetně kostela Nejsvětější Trojice, budovy bývalé barokní fary, v níž sídlí Hornické muzeum, a včetně několika roubených podstávkových domů. Největší pozornost tu však na sebe strhává poutní areál na Křížové hoře, který městečko proslavil a bez něhož by Jiřetín nebyl Jiřetínem.
Jiřetín se rozkládá na úpatí zalesněného svahu, jenž od jeho centra stoupá strmě vzhůru, aby po překonání více než stometrového výškového rozdílu dospěl k plochému temeni Křížové hory (577 m n. m.). Tomuto kopci, který je zakončením hřbetu vybíhajícího zpod vrcholu blízké Jedlové (774 m), se původně říkalo Holá lada, a to až do doby, na jejímž počátku – kdybychom chtěli věřit staré pověsti – zde došlo k pozoruhodné příhodě. V pobělohorských časech rekatolizace byli nuceni opustit zemi i své víře věrní luteráni z Jiřetína, což se týkalo také rodiny starousedlíka Donta, který měl sedm synů. Již první noc na cestě do vyhnanství se všem sedmi zdál stejný sen, v němž se jim zjevil Ježíš na kříži a gestem je vyzýval k návratu. Výzva byla natolik sugestivní, že nakonec rozhodli, aby se vrátil alespoň nemocemi sužovaný nejmladší syn, přestoupil ke katolictví, ujal se otcova majetku a na rodinném pozemku na Holé ladě nechal vztyčit krucifix. Syn poslechl, a když se pak jednou sám o berlích ke kříži vydal a pomodlil se pod ním, nemoc rychle ustoupila. Zvěsti o jeho zázračném uzdravení se rychle rozlétly krajem a nové poutní místo bylo na světě. Začalo se mu říkat Křížová hora.
Když se dnes vydáme z náměstí Jiřího vzhůru Křížovou ulicí, po chvíli dojdeme k širokému kamennému schodišti, které představuje vstupní bránu areálu. A hned tady areál notně překvapí, protože je vymezen úzkým a hodně strmým lesním průsekem, kde by člověk očekával, že najde spíš sjezdovku než křížovou cestu. Ta začíná stylizovaným výjevem z Getsemanské zahrady – jsou zde pískovcové sochy spících apoštolů Jakuba, Petra a Jana, o kus dál pak v objetí vegetace socha vkleče se modlícího Krista, nad nímž drží anděl kalich hořkosti. Někde v těchto místech měl podle pověsti stát Dontův kříž, než byl přenesen do dřevěné kaple vystavěné na temeni Křížové hory.
Následujících jedenáct zastavení je realizováno řadou malých výklenkových kaplí, stoupajících v zákrytu vzhůru v ose svahu až těsně pod vrchol. Kaple se od sebe liší pouze barevností omítek, jinak mají jednotné provedení. V nice mezi dvěma dominantními pilastry spočívá kamenný kolorovaný reliéf s tematikou příslušného zastavení, průčelí pak doplňuje výrazně vykrajovaný štít s rokokovou kartuší. Celá tato část poutního areálu, bezpochyby vizuálně nejpůsobivější, pochází z konce 50. let 18. stol., kdy zřejmě nahradila původní kalvárii s dřevěnými kříži, která měla být vztyčena koncem století předcházejícího.
Třináctým zastavením je kaple Povýšení sv. Kříže, stavba s robustní kamennou věží, jež na sklonku 18. stol. nahradila na temeni Křížové hory původní dřevěnou kapli zničenou větrnou smrští. Věž vysoká okolo 30 m je dominantním objektem celého areálu, působí však poněkud těžkopádně, na rozdíl od subtilní kaple Božího hrobu, která je posledním, čtrnáctým zastavením křížové cesty. Uvnitř této svatyně, zčásti vybudované podle vzoru kaple jeruzalémského chrámu Božího hrobu, ale současně navazující na pozdně barokní architekturu výklenkových kaplí, je uctívána socha ležícího zesnulého Krista, zpola zahaleného rubášem.
Jiřetínský areál patřil v minulosti k nejnavštěvovanějším poutním místům severu Čech, často k němu mířila i procesí z okolních obcí. Do dnešních dnů si tradici udržela Svatojiřetínská pouť, pořádaná o víkendu, který je nejbližší datu 14. září, tedy svátku Povýšení svatého Kříže. Vstup do areálu ale není po celý rok nijak omezen, a tak se tu nabízí i moc hezký výlet – spojit jeho prohlídku s návštěvou zříceniny hradu Tolštejn a rozhledny na vrcholu Jedlové.