Pokud nám jméno Kerameikos napovídá nějakou souvislost s keramikou, nemýlíme se. Athénský „Hrnčířov“, klidná a romantická čtvrť ležící sotva kilometr severozápadně od řecké agory a Héfaistova chrámu, skutečně býval střediskem váženého oboru a z našeho pohledu domovem jednoho z nejvýznamnějších odvětví antického umění.
Sluší se však předeslat, že v našich znalostech řeckého umění víceméně chybí odvětví, které v jiných obdobích plní stránky obrazových publikací stovkami reprodukcí malířských děl. Důvod je prostý – ze starověkého řeckého malířství se skoro nic nedochovalo. Ono opatrné „skoro“ zohledňuje nanejvýš nálezy nástěnných maleb a mozaik v rezidencích římských boháčů, které v daleko pozdější době reprodukovaly díla ztracených, kdysi slavných děl řeckých. Existuje však obor, kde se nejstarší památky řecké malby zachovaly přímo v originálech: vázové malířství. Jako u všech národů a ve všech světadílech už od neolitu, i zde zpočátku šlo prostě o výzdobu hliněného „nádobí“, od obyčejných hrnců až po vázy a předměty s čistě dekorativním posláním. Jenže ve starověkém Řecku tento obor došel naprosto výjimečné úrovně – z předmětů běžné potřeby se vydělil umělecky náročný (a vysoce ceněný) obor a na pozadí více jak půl tisíciletí můžeme právě na keramice sledovat vývoj a proměny malířského umění od prvopočátků až k vrcholu v klasickém a poklasickém období.
V Athénách byl jedním ze středisek hrnčířství právě Kerameikos v severozápadní část města, kde se u říčky Eridanos nacházela ložiska zvláště kvalitní hrnčířské hlíny. Své jméno odvozoval od patrona hrnčířů, jímž byl mytický Keramos; přímo od něho, nikoliv od místa, se odvozuje výraz „keramika“.
Kdysi tudy vedla cesta slavných procesí, konaných každé čtyři roky při tzv. Velkých Panathénajích, a protože ve starém Řecku (stejně jako v Římě) bývalo zvykem pohřbívat zesnulé podél cest, už dávno před osídlením Kerameika, snad už od 12. stol. př. n. l., býval zde, těsně za hradbami města, hřbitov. Od vlastního Kerameika ho oddělovala hradební zeď, opatřená dvěma bra…
Úplné znění článku naleznete zde