Keukenhof
Tulipán je jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších květin v jarních zahradách, ale i neformálním symbolem Nizozemska. Většina lidí si představí velkokvěté hybridy divokých barev i tvarů, ale moc krásné jsou i původní plané druhy, kterých byla dosud popsána necelá stovka. Jejich cesta do kultury ovlivnila dějiny.
V přírodě tulipány rostou především v západní a střední Asii, na východ zasahují až do Číny. Centrem jejich vývoje jsou pohoří Pamír, Hindúkuš a stepi Kazachstánu. V Evropě roste několik druhů na Balkáně, na Krétě a na Kypru, žlutokvětý druh Tulipa sylvestris najdeme v celé jižní Evropě i na severu Afriky.
Tulipánová dramata
První tulipány přivezl roku 1554 z Konstantinopole do pražské Královské zahrady vyslanec rakouského císaře. Zde se s nimi setkal vlámský doktor Carolus Clusius, který v Praze působil jako vážený prefekt královské medicínské zahrady. V roce 1590 ho požádalo vedení univerzity v nizozemském Leidenu, aby založil medicínskou zahradu (Hortus medicus) pro výuku studentů. K překvapení všech však vytvořil zahradu botanickou (Hortus botanicus) a stal se jejím prvním ředitelem, čímž také zahájil výuku botaniky v Nizozemsku. V době svého návratu do Leidenu byl Clusius již šestašedesátiletým šedivým a (podle dobových drbů) značně nevrlým mužem. Z Prahy si přivezl velkou vzácnost – svou sbírku více než 600 tulipánových cibulí. Prý se o ně nechtěl příliš dělit, některé prameny tvrdí, že tulipány byl ochoten prodat jen za skandální ceny, jiné uvádějí, že je nechtěl dát z rukou vůbec. A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat – jedné zimy bylo mnoho jeho cibulí ukradeno. Znechucený Clusius na tulipány zanevřel a už je nikdy nepěstoval. Přesto je ve velké míře zodpovědný za rozmach tulipánového byznysu v Nizozemsku, který vzápětí následoval.
Amsterdamští obchodníci bohatli na obchodu se Starým i Novým světem a ve 30. letech 17. stol. si mohli dovolit téměř všechno. Tulipány se staly módou a prostředkem k rychlému zbohatnutí. Ceny cibulí se vyšplhaly do neuvěřitelných výšek, vždyť dům na amsterdamském grachtu se dal koupit za tři tulipánové cibulky! Do obchodu s tulipány se zapojil kdekdo a předmětem smluv se často místo cibule stal jen slib jejího dodání k určitému datu, který byl obratem prodán dál. Cibule tak mnohonásobně změnily majitele dříve, než je pěstitel sklidil z pole, neplněním slibů vznikaly soudní spory. Tulipánové šílenství nakonec v roce 1637 přerostlo ve finanční krach, kdy mnozí spekulanti přišli o všechno.
Nizozemci naštěstí na zahrady a květiny nezanevřeli, ba naopak – mořeplavci a objevitelé přiváželi z dalekých krajů spoustu exotických okrasných i užitkových rostlin a zahradníci zkoušeli, jak tyto zelené poklady pěstovat. Příkladem může být ananasovník, který sice jako jeden z prvních Evropanů ochutnal Kryštof Kolumbus na ostrově Guadeloupe, živá rostlina však poprvé rozkvetla a uzrála roku 1686 v nizozemském Leidenu. Odtud se v roce 1712 ananasovník dostal do Anglie a o 10 let později do Francie. Nizozemci pochopili, jaký potenciál se v okrasných rostlinách skrývá, a význam jejich země v botanických objevech i v pěstování a obchodování s květinami rostl a rostl.
Legendární Keukenhof
Jeden z nejznámějších parků Evropy, proslavená jarní zahrada cibulovin, fantastický les se statisíci květů se jmenuje Keukenhof. Nezapomenutelný zážitek, který nemá srovnání!
Během 15. stol. byl Keukenhof venkovským loveckým panstvím s neporušenými lesy a písečnými dunami jen několik kilometrů od moře. Patřil k zámku Teilingen, který se v ruinách zachoval dodnes. V letech 1401–1436 vlastnila tyto pozemky hraběnka Jakoba Bavorská, která zde pobývala raději než na zámku. Čas zde trávila především péčí o svou bylinkovou zahradu. Léčivé rostliny, kuchyňské byliny a koření se staly její vášní a celému panství daly i pojmenování Keukenhof, „kuchyňský dvůr“. Osobnost Jakoby Bavorské nezanikla v běhu času a dod…
Úplné znění článku naleznete zde