Dříve bylo větší a silnější než Chichén Itzá. Dnes o něm téměř nikdo neví. Pohlceny neprostupnou vegetací leží téměř u hranic s Guatemalou ruiny dávné mayské metropole Calakmulu. Jedno z nejmocnějších měst Mayů odpočívá dnes zahaleno hlubokou džunglí a ztraceno na stránkách turistických průvodců. Naskytne-li se vám možnost, abyste se tam podívali, budete se cítit jako dávní objevitelé. Mezi spletí lián a zkroucených kořenů najdete staré stély, mechem porostlé kameny, chrámy a schodiště, která vás vyvedou až nad střechu deštného lesa. O dalšího turistu tu zavadíte jen zřídka. Dost možná budou vašimi jedinými společníky jen opice, papoušci a tajemné ticho džungle…
Calakmul objevil v roce 1931 americký botanik a dobrodruh Cyrus Lundell. Z výšky rozeznal špičky obou hlavních pyramid a pojmenoval toto místo slovy ca (dva), lak (spojené nebo protilehlé) a mul (pyramidy nebo také hroudy). Dodnes zůstává většina z jeho 6500 staveb zahalena bujným porostem. Vysoké pyramidy jsou jen lehce očištěny a archeologický výzkum probíhá velmi pomalu. Přesto Calakmul přinesl už převratné objevy. Pod budovou nazvanou „Edificio VII“ se našlo pohřebiště s dvěma tisíci kusy vzácného jadeitu a další hrobky vydávají poklady ve formě pohřebních masek. Většina těchto předmětů je dnes vystavena v archeologickém muzeu v Campeche, hlavním městě stejnojmenného státu, na jehož území Calakmul leží.
V době svého největšího rozkvětu, mezi roky 250–695, byl Calakmul vládnoucím městem rozlehlého území známého pod obávaným jménem Kaan – Království hadí hlavy. Svou velikostí a bohatstvím soupeřil se sousedním Tikalem v dnešní Guatemale. Úpadek Calakmulu nastal po mnoha interních politických a mocenských neshodách a po velké porážce, kterou mu uštědřil právě Tikal.
Archeologický areál zapsaný od roku 2002 na seznamu Světového dědictví UNESCO leží na území Biosférické rezervace Calakmul, největší svého druhu v Mexiku. Více než 7200 km2 rozlehlý porost primárního lesa se táhne až ke guatemalské hranici, za níž plynule přechází v Mayskou biosférickou rezervaci. Obě rezervace dohromady tvoří jednu z největších a nejméně narušených oblastí deštného lesa severně od Kolumbie. Dodnes tu žijí jaguáři a pumy, často narazíte na opice, papoušky, tukany, zcela jistě uvidíte krocany paví s ocelově…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Mexiko