Kremnická mincovna: nejstarší z nejznámějších

Na začátku bylo zlato. Tento vzácný kov, ať již vyrýžovaný z bahna nebo písku, nebo vyrvaný ze zajetí břidlic a žuly, vydává sám od sebe kovový lesk a svit, který nemá žádná jiná látka. Třpytivé reflexy, kterými na světle hraje, často smazávají jeho hmotnou podstatu. Ztuhlý oheň, nezaměnitelný a nezničitelný, oslepující září, hrající, vzrušující a současně uspokojující. Kov bohů a králů.
V podzemí sedmi kopců obklopujících v kotlině ležící Kremnici jej bylo přebohato. Staré báňské knihy prozradily, že se tady ročně vytěžilo 400 kilogramů zlata. Když připočítáme 50 tun bánskoštiavnického stříbra, pochopíme, proč byl kraj mezi Sitnem a Flochovou nazýván královskou pokladnicí. Od krále Karla Roberta, který 17. listopadu 1328 udělil horníkům mincířům usazeným v Kremnici svobody Kutné Hory, kde tehdy pracovala nejslavnější a nejproduktivnější mincovna střední Evropy. Až po Františka Josefa I. považovaly všechny korunované hlavy Kremnici za součást svých insignií…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2004

Další informace o Slovensku naleznet zde: http://www.sopka.cz