Kdo chce uvidět fresky z let kolem roku 1900 př. n. l., musí odstát v nemilosrdném slunci dlouhé půlhodiny.
Nejdelší fronty bývají před reprezentačními prostorami krále Mínóa. Ale když konečně sestoupíte do trůnního sálu, jako byste sestoupili do hlubin věků. V čele rozlehlé místnosti stojí nevelká kamenná„židle“ s vysokým ozdobným opěradlem a vedle, podél stěn z obou stran trůnu, se táhnou dlouhé kamenné lavice. Jsou z bílého vápence, který se výrazně odráží od terakotové barvy stěn, zdobených bílými pruhy a pásem opakujících se ornamentů s hlavním motivem bájného ptáka. Tady dav věčně neklidných a povykujících turistů vždy ztichne. Pomalu, s obdivnou úctou defilují nekončící zástupy kolem prázdného trůnu. Ale král Mínós tam přece jen sedí. Jsou tam všichni ti králové minojské dynastie, která vládla nejstarší evropské civilizaci. A v této pohnuté chvíli její novodobí dědicové vzdávají hold zakladatelům kultury, která po čtyřech tisíciletích vyústila v ideál západní demokracie.
Mýtická Kréta
Kréta byla už svou polohou – uprostřed východního Středomoří a na spojnici námořních cest mezi třemi kontinenty – předurčena k tomu, aby předala poselství dvou nejstarších světových civilizací, afrického Egypta a asijské Mezopotámie, dosud spící a necivilizované Evropě.
Zprávy o tom, jak vypadal život na Krétě v archaických dobách, jsme vlastně měli už od dob antického Řecka, které kladlo své nejstarší mýty právě na Krétu, jejíž kulturu považovali ve své době za starobylou. Krétské civilizační vzepětí bylo totiž v úpadku už v prvním tisíciletí př. n. l., tedy v čase, kdy vznikaly homérské eposy. V existenci krétských vládců, jejich paláců, či dokonce v labyrint pro Mínótaura však lidstvo nevěřilo. K charakteristickým znakům krétských mýtů patřil mino jiné i kult býka. Toto zvíře bylo symbolem plodnosti i divoké síly, jíž se lidé klaněli, ale také se ji učili překonávat. Alespoň tak se jeví poselství z dochovaných fresek, na nichž mladí mužové přeskakují přes hřbet divokého býka. Také nejvyšší bůh Zeus se v něj změnil, když si oblíbil tyrskou princeznu Európé, kterou unesl právě na svůj rodný ostrov. Ta mu zde porodila tři syny, mezi nimi i budoucího vládce Kréty, Mínóa. Zeus po ní později z vděčnosti pojmenoval celý západní kontinent…
Úpné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2003
Další informace o Řecku naleznet zde: http://www.sopka.cz