Lucembursko je zakládajícím členem jak NATO (vlastní armáda čítá 900 dobrovolníků) tak Evropského společenství a často přejímá roli prostředníka v háklivějších debatách mezi většími státy. Ministerský předseda Pierre Werner předložil už v roce 1970 plán jednotné měnové unie. Jeho nástupce Jacques Santer zase inicioval Maastrichtskou dohodu (1991) a od roku 1995 předsedá Evropské komisi…
Poválečné Německo je od samého počátku politickým a hospodářským motorem sjednocené Evropy. Poté co vyvolalo a prohrálo dvě expanzivní války, do nichž zavleklo celý svět, nemělo prakticky na vybranou. Zbídačené obyvatelstvo, léta zahřívané a krmené jen plamennými slovy o germánské nadřazenosti, mělo jediné přání: odstranit trosky a žít v míru se svým okolím…
Portugalský stát se tvořil za dlouhých válek proti muslimům i království Kastilie. Když v roce 1139 Afonso Henriques zvítězil nad Maury u Ourique, země získala nezávislost. Její bezpečnost posílila smlouva s kastilským královstvím uzavřená v Alcanises v roce 1297, která s konečnou platností stanovovala portugalské hranice. V Evropě je tak Portugalsko zemí s nejstaršími hranicemi odpovídajícími dnešnímu stavu…
Nevelká a poněkud zvláštní země na západním okraji Evropy je u nás spíš známa pod ne zcela správným názvem Holandsko. S tímto jménem jsou také spojeny nejrůznější pojmy, které tuto zemi zkratkovitě charakterizují – holandské sýry, holandské tulipány, holandské malířství, holandské větrné mlýny a také holandské zámořské kolonie (bývalé). Ale to všechno jsou jevy a pojmy, s nimiž se při návštěvě této země nesetkáváte na každém kroku. To, co je zde všudypřítomné, je zcela jasně vymezený charakter zdejší společnosti. Občanské společnosti…
Malá říčka Dračice směřuje z lesnaté Českomoravské vysočiny do stejně lesnaté části Waldviertel Dolního Rakouska a pak se zase vrací do jižních Čech. Obdobně se přes hranice sem a tam přelévali místní obyvatelé. Příjmení jako Müler, Berger nebo Bauer cítíme stejně přirozeně jako v Rakousku Skopek, Praschak či Kral. Máme nejen kus společné hranice, ale také velký kus společných dějin, mnoho společných vlastností a nectností a dost společných problémů. Jsme sousedé. Vzájemně se ovlivňujeme, pomlouváme se, soupeříme a občas i výhodně spolupracujeme…
Během minulého století prodělalo Španělsko řadu společenských změn. Hospodářský růst se často střídal s krizí. Politické poměry se snažilo zvrátit několik povstání, až se po občanské válce v letech 1936-1939 dostal k moci diktátorský režim generála Franka. Teprve po jeho smrti v roce 1975 a po nastolení konstituční monarchie v čele s králem Juanem Carlosem II. mělo Španělsko možnost začít budovat novou svobodnou společnost postavenou na základech demokracie…
Mystiku krétských paláců starých 4000 let si člověk těžko může užít uprostřed léta, v turistickém mumraji. Zázračné působení archaických památek těžce atakuje zklamání z pohledu na rekonstruované části knósského paláce, kde je místo původních přírodních materiálů – dřeva a kamene – použit obarvený beton. Nejzajímavější části paláce jsou většinou přístupné jen úzkými dlouhými chodbami a stísněnými schodišti.
Ve švédské státní hymně se zpívá o staré a hornaté zemi, přestože jeho nejvyšší hora Kebnekaise dosahuje pouhých 2111 metrů. Švédsko je sice stará země, ale v žádném případě staromódní. V mnoha směrech je rozhodně jednou z nejmodernějších zemí na světě…
V přelomových dnech mrazivého listopadu 1989 se nad hlavami zástupů objevila i hesla o našem návratu do Evropy. Jistě, Česko v Evropě je a geograficky dokonce rovnou v jejím centru, ovšem nikoliv v ohnisku evropského hospodářského nebo politického dění. Naši geopolitickou situaci nepochybně znevážilo bipolární rozdělení světa, dokonce ji učinilo rizikovou vzhledem k poloze přímo na dělící linii ježící se zbraněmi. Železná opona sice zanikla, ale až přijetí do Evropské unie stav naší „zbytkové jinakosti“ změní i institucionálně a odstartuje vývoj, jímž se přiřadíme k západněji ležícím státům jako všestranně rovnocenní partneři.
Dante, Federico Garcia Lorca, Bertold Brecht, Seamus Heaney. To nejsou jen jména z názvů kapitol nějaké antologie světové poezie, ale jména básníků, která se objevila v únoru a v březnu na plakátech spolu s úryvky jejich básní v londýnské podzemce, nejstarším metru světa. Verši vybraných básníků ze všech zemí současné evropské „patnáctky“ si totiž Spojené království připomnělo 30. výročí svého vstupu do Evropského hospodářského společenství, jak se v roce 1973 nazývala dnešní Evropská unie…
Sotva milionová metropole maličké Belgie se stala hlavním městem spojené západní Evropy už v polovině 20. století. Nejprve pro svou centrální polohu v rámci Beneluxu, pak jako středisko Bruselského a krátce nato Severoatlantického paktu (sídlí tu rada NATO), později Evropského hospodářského společenství resp. Evropské unie (sídlí tu její komise a sekretariát rady ministrů). Čtvrť zvaná Eurodistrikt je ovšem hlavně cílem zaměstnanců Evropské unie, ze dvou třetin cizinců…
Představy Středoevropana o této severské zemi se obvykle skládají z dost chatrné mozaiky, jejíž tradiční střípky, jako je finská sauna či představa země tisíce jezer, začínají z našeho povědomí pomalu ale jistě vytlačovat značky spotřebních symbolů moderní doby – mobilních telefonů Nokia, nábytku Asko, kosmetiky Lumene, vodky Koskenkorva, Finlandia…
Hrdí Dánové k Unii chovají dvojaký vztah: vnímají prospěch členství (také proto, že je finančně výhodné), ale nemají rádi bruselský aparát (protože je finančně nevýhodný). Snahy dánských politiků reflektovat tyto nálady voličů proto občas připomínají pokus o kvadraturu kruhu a v minulosti vedly k originálním a neopakovatelným řešením…
Přes neobyčejnou rozmařilost svých vládců je Francie stejně tak synonymem okázalého absolutismu jako žhavého republikánství. Jejích celkem pět republik se obvykle ustavilo i zaniklo za značně pohnutých okolností. Ta první (1792-1804) – výdobytek Francouzské revoluce – skončila okamžikem, kdy Napoleon sobě a své první ženě Josephině vsadil na hlavu císařskou korunu…
Jen v málokteré členské zemi EU jsou tak patrné regionální rozdíly jako v Itálii. Zatímco severoitalská Lombardie patří k průmyslově nejvyspělejším, a tak i nejbohatším částem Evropy, jižní polovina země a středomořské ostrovy její úrovně stále nemohou dosáhnout, přestože z fondů unie zaměřených na regionální rozvoj čerpají nemalé prostředky. Projekty směřují především do rozšíření a zkvalitnění dopravní sítě, zavádění moderních technologií a také do cestovního ruchu, pro který mají tyto oblasti Itálie mimořádně příhodné podmínky…
Irsko je malou ostrovní zemí, kterou hladina oceánu před 8000 lety úplně oddělila od evropského kontinentu a později historický vývoj, náboženství a politika rozdělily sever a jih ostrova a vytvořily z nich dvě znesvářené komunity. Když se řekne Irsko, mnohým se vybaví hlavně zelené kopce, déšť, černé pivo a melodická hudba. Irsko však také symbolizují slova jako hospodářský zázrak, neutralita, referendum, teroristické útoky IRA či mírový proces. Nebo také Keltové, svatý Patrik, harfa, zelený trojlístek a slavný Riverdance…
