Krupka - pohled z hradu na Husitskou ulici s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Krupka z cínu odlitá

Krupka se považuje za nejstarší naleziště cínu ve střední Evropě. Cín v podobě nerostu kasiteritu neboli cínovce, chemicky oxidu cíničitého, se tu těžil asi 800 let, nejprve z naplavenin, ale už v roce 1305 existuje písemný záznam o Krupce (v podobě Crupa) coby místu, „kde se kope“. Můžeme důvodně předpokládat, že začátek těžby cínu spojený jen s jakýmisi hornickými osadami časově výrazně předběhl vznik města, o němž se poprvé píše roku 1330, když ho Jan Lucemburský daroval rodu Koldiců.

K cínovci se později přidaly i rudy mědi, následované rudami wolframu a molybdenu či fluoritem. A tak je dnes hornická krajina Krupka se čtyřmi elementy (historické centrum města, důlní revíry Steinknochen se štolou Starý Martin, Knötel a Komáří hůrka s kaplí sv. Wolfganga) jednou z pěti českých komponent zapsaných coby přeshraniční česko-německá památka Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na seznamu Světového dědictví UNESCO. Než zamíříme do historického centra, musíme si ale o Krupce ještě něco říci. Dnešní Krupka je zvláštní v tom, že ji tvoří devět částí, jež byly spojeny v jeden celek až v roce 1961, s výjimkou vesnice Soběchleby připojené ještě o 19 let později. Výsledkem je rozloha více než 46 km2 a skoro 13 000 obyvatel, ale také to, že současné centrum s městským úřadem, knihovnou, školami, obchody a také nejvýznamnější nehornickou památkou města je jinde než centrum historické, konkrétně v části Bohosudov, a obě centra dělí více než jeden kilometr.

Horská chata Komáří vížka u Krupky v Krušných horách
Horská chata Komáří vížka

Do obrovského katastru města se vejde třeba Komáří hůrka, jeden z výrazných vrcholů východní části Krušných hor (806 m n. m.) s charakteristickou siluetou Komáří vížky, horské chaty s hotelem a restaurací z roku 1857, jež svou věžičkou navazuje na tradici kamenné hornické zvonice ohlašující začátek a konec směny v nedalekých cínových dolech, která tu byla zbudována již na počátku 2. pol. 16. stol. Z Bohosudova vede na vrchol sedačková lanovka, s délkou 2348 m nejdelší jednoúseková sedačková lanovka ve střední Evropě (a nejstarší provozovaná osobní visutá lanová dráha u nás – aktuálně v rekonstrukci).

Krupka - vchod do štoly Starý Martin
Vchod do štoly Starý Martin

Vraťme se ale na začátek, tedy do historického centra Krupky, jež bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Plně zachovaná středověká půdorysná dispozice činí z historické Krupky jeden z nejlépe dochovaných souborů stavebních památek na naší straně Krušných hor. Najdeme ho v úzkém svažitém údolí, jímž prochází Husitská ulice, která pak dál plynule pokračuje k severu jako silnice do Hor…

Úplné znění článku naleznete zde

Krupka